Vztah člověka k motýlům v českých historických textech

    Vztah člověka k motýlům je od nepaměti jednak v rovině duchovní a potom i v rovině materiální. Motýli, především ti denní, okouzlovali a stále okouzlují barevnou krásou, ornamenty a vzory na svých křídlech každého trochu vnímavého člověka. Není ošklivého denního motýla. Někteří jsou možná trochu fádnější, ale ne oškliví. Avšak někteří noční motýli mohou vzbuzovat i jiné asociace než krásu. Jsou, nebo lépe řečeno byli, spojováni s duchovnem a i s mystikou. Například řecký výraz psyché znamená nejen duši, ale i motýla, neboť mythická představa života lidské duše je v podobě motýla.
   Jak se však lidé začali intenzivněji věnovat zemědělství a lesnictví, začal je kromě fyzického vzhledu motýlů zajímat i jejich materiální užitek, či spíše jejich škodlivost. Plodiny se začaly pěstovat na velkých plochách a lesy se často přetvářely na monokultury. Tím pádem se razantně zvýšily počty určitých druhů motýlů. Jedni pouze opylovali plodiny, jiní však začali žravostí svých housenek vše ničit. Zpočátku si příroda dovedla poradit sama zvýšeným počtem parazitů napadajícím housenky či ptáků nebo drobných savců živícími se housenkami a kuklami. Člověk však nechtěl dlouho čekat na kladný výsledek tohoto přírodního boje a tak se do toho vložil nejprve za pomocí přírodních látek. Později přidal i chemické látky a jedy (DDT, HCH apod.), čímž rozvrátil přírodní rovnováhu, protože zahubil nejen škůdce, ale i jejich přirozené nepřátele a vše živé v přilehlém okolí. O vlivu těchto látek na člověka samotného ani nemluvě.
   Jen několik málo druhů motýlů dodnes člověk považuje za vyloženě materiálně užitečné. Jde především o bource morušového a některé motýly z čeledi martináčových, či bourovcovitých, kteří poskytují hedvábné vlákno.
   Někteří autoři historických textů zdůrazňovali krásu motýlích křídel, jiní ji pomíjeli a soustředili se na škodlivost určitých druhů i s popisem jakým se to děje a jak je vhodné na to reagovat či tomu předcházet. Nejstarší autoři se spíše zaměřovali na negativní přínos motýlů, kdežto dnešní autoři se o negativním přínosu motýlů zabývají víceméně okrajově a hlavně zdůrazňují estetická hlediska a přínos motýlů coby indikátorů stavu celé naší přírody, neboť motýli jsou nejnápadnějším a druhým nejrozšířenějším řádem hmyzu na naší planetě.

    Josef Klika (1833 - 1873) ve své práci "Kniha o motýlech aneb Motýlové. Soustavný popis motýlů v středné Evropě, zvláště v Čechách žijících, jakož housenek a pup jejich se zvláštním vzhledem ku škodě, kterou housenky činí, s vytknutím prostředkův, kterými možno škodu tuto zameziti aneb aspoň umírniti." vydané v Praze v roce 1870 nakladatelstvím I.L. Kober v předmluvě k této knize (z 16. ledna 1870) píše: "Motýly, jejichž housenky jamkýkoliv spůsobem škodí, popsali jsme obšírněji, vylíčivše podrobně i celý spůsob života jejich a vytknuvše ze mnohých prostředkův, kterými škodu housenek možno zameziti, pouze ty, které účinkem svým co nejvhodnější se byly osvědčily. Motýly jen někdy a jen místem škodné označili jsme jednou hvězdičkou (*), motýly vždy a všude škodné dvěma hvězdičkami (**) a motýly nejškodnější třemi hvězdičkami (***). Užitku poskytuje člověku pouze bourec morušový, jehož zámotky, tak zvané "kokony" dávají hedbáví."
   V Úvodu dále Klika píše: "Motýlové (Lepidoptera, Schmetterlinge) jsou hmyz již od nejdávnějších dob velmi oblíbený, neboť poutají pozornost něžností svého těla, krásou, pestrostí a nádherou barev. Výtečný přírodozpytec Oken nazývá je vhodně "urozenými pány v říši hmyzův, kteříž hedbávím se odívají, nachem a pestrými barvami se ozdobují a pouze zábav vyhledávají". Staří Řekové zobrazovali boha spánku s křídly motýlovými na hlavě a podnes jest motýl smyslným oznakem nesmrtelnosti. Za pestrobarevným motýlem, s květu na květ poletujícím, honí se mladí i staří, hledíce ho v letu polapiti aneb na květu odpočívajícího přepadnouti; mnohý vyvázne sice z nebezpečí, které mu již již hrozí, a těší se dále krátkému svému životu, mnohý však octne se hned při prvém povzletu svém ve zkázonosné síti sběratele, kterýž jej bez milosti usmrcuje, křídla jeho rozepíná a do sbírky své jej řadí. Mnozí sbírají též housenky a krmí je doma až se zakuklí, načež pak z pup v motýly se proměňují, což jest velmi zajímavé, neboť možno tak celý život motýla dokonale pozorovati." Pod čarou pak Klika ke slovu Lepidoptera dodává: "Lepidoptera odvozeno z řeckého lepis šupina a pteros křídlo, odkudž i v češtině motýlové šupinokřídlí se nazývají." Dále je pod čarou vysvětlen pojem nesmrtelnosti: "Motýl, vylézající z pupy, ve které delší čas jako v hrobu byl strávil, jest obrazem našeho z mrtvých vstání."

   Mezi motýly označené jednou hvězdičkou (*), tedy motýly jen někdy a jen místem škodné Klika označil tyto:
babočka meruzalková čili bílé C (Vanessa C album) - "Škodí (housenky) někdy dosti značně na rybízu a angreštu, mohou se však snadně s keřů těch setřásti a zahubiti."
lyšaj révový (Sphinx Elpenor) - "Rozmnoží-li se housenky příliš mohou révě vinné uškoditi."
zubokřídlec vrbový čili očkovaný neb paví oko večerní (Smerinthus ocellatus) - "Housenky nalezneme od července až do října na vrbách (Salix), topolech (Populus), trnkách (Prunus spinosa), a jabloních (Pyrus Malus), na kterých často škodí, ohlodávající koš na vrcholi do hola.
bourovec třešňový (Gastropacha lanestris) - "Housenky škodí mnohdy v lesích na listnatých stromech, mohou však se, pokud jsou v hnízě pohromadě, sbírati a rozmačkati."
šíposkvrnka maďalová (Acronycta aceris) - "Housenky nalézáme na podzim na listnatých stromech, zvláště na maďalech (Aesculum hippocastanum), které někdy do hola ožírají, též na javorech (Acer) a dubech (Quercus)... Lumkové kladou do nich vaječka zabraňujíce přílišnému jich rozplemeňování."
šíposkvrnka šťovíková - "Housenky žijí v červnu a na podzim na velmi mnohých listnatých stromech a keřích ku př. na dubech, vrbách, topolech, trnkách, maliníku (Rubus Idaeus) a ostružiníku (Rubus fruticosus) atd., též na šťovíku (Rumex), hlávkovém zelí (Brassica oleracea var. capitata), pryšcích (Euphorbia), brutnáku (Borago), na rozličných druzích rdesna (Polygonum) atd."
šerobarvec rudokřídlý (Hadena lateritia) - "Housenky škodí travám."
plamenoskvrnka cviklová (Plogophora meticulosa) - není uvedeno čím škodí, jen, že housenky žijí na cvikle (Beta vulgaris), divizně (Verbascum Thaprus), pelyňku (Artemisia absinthium), lebedě (Atriplex), kopřivách (Urtica) atd."
běločárník sosnový (Ellopia fasciaria) - "Housenky žijí na borovicích, smrcích a jiných jehličnatých stromech, jež ohlodávají."
drsnokřídlec třešňový (Amphidasys hirtaria) - "Žijí (housenky) od června do září na třešních, švestkách, trnkách, vrbách, jilmech, dubech, lípách, topolech a jiných listnatých stromech."
tmavoskvrnáč maďalový (Fidonia aescularia) - "... žijí (housenky) v květnu a červnu na maďalech, švestkách, trnkách, na ptačím zobu a na některých jiných listnatých stromech. Rozplemenění a škodě housenek možno zabrániti chytáním samiček na stromy vylézajících jako výše řečeno o samičkách tmavoskvrnáče lípového."
tmavoskvrnáč rybízový (Fidonia vavaria) - "Žijí (housenky) na rybízu a angreštu v dubnu a květnu a zakuklují se v lehkém zámotku v zemi pupy leskle světlohnědé. Rozmnoží-li se housenky příliš, mohou se s keřů rybízových setřásti a zamačkati."
tmavoskvrnáč třešňový (Fidonia bojaria) - "Housenky žijí v květnu na třešních a jiných ovocných stromech. ... a škodí v některých letech jako housenky tmavoskvrnáče lípového."
zavinač máslový (Hypena rostralis) - "Housenky ...naskytují se v másle čerstvém i převařeném, v loji a sádle, ohlodávají též kůži na vazbě knih. Jak Siebold vypravuje, dostaly se již housenky často s máslem nabo sádlem lidem do žaludku, kdež spůsobují pak trapné bolesti."
zavinač žahavkový (Botys urticalis) - "Žijí (housenky) od července do září na žahavkách (Urtica divica), rybízu, angreštu a na opletníku (Convolvulus sepium)."
zavinač moučný (Asopia farinalis) - "Housenky žijí v květnu a září v mouce a působí někdy, rozmnoží-li se příliš, valné škody."
obaleč pupenový (Penthina cynosbana) - "Housenky žijí porůznu na květových i listových pupenech jabloní, hruší, švestek, šípků a zahradních růží."
obaleč očkový (Penthina ocellana) - "Na jaře housenky...zažírají se zvláště do poupat jabloní, řídčeji do poupat hruší a lesních stromů. Nejvíce škodí očkům ve školkách a štěpnicích. Lumek Chelonus similis...klade do housenek svá vaječka a zabraňuje přílišné jich rozplemenění."
obaleč Forskalův (Argorotoxa Forskaelana) - "Objevuje se současně s předešlým (obaleč Bergmannův). Žijí (housenky)...na růžích."
obaleč Woebrův (Grapholitha Woeberiana) - "Housenky jsou zelené, žijí v mladistvém dřevě a lýku mladých třešní, švestek, mandloní a meruněk, kteréž pak často usychají; bývají též původci rozličných výrůstkův na kůře."
mol tapetový (Tinea tapetiella) - "Housenky žijí v kožešinách, ve vlněných tapetách a kobercích, v peří vycpaných ptáků, ve hmyzech ve sbírkách přírodnických, nejhojněji však v sukně, jímž jsou kočáry u vnitř povlečeny."
mol angreštový (Phycis grossulariella) - "Housenky žijí v červnu a červenci mezi listím angreštovým a hubí i plody, vyhlodávajíce v nich hluboké jamky."
mol třešňový (Oecophora pruniella) - "Housenky žijí v květnu a červnu na květech a listech třešňových a švestkových."

   Mezi motýly označené dvěmi hvězdičkami (**), tedy motýly vždy a všude škodné Klika označil tyto:
babočka jilmová (Vanessa polychloros) - "Rozmoží-li se (housenky), působí pak velmi značné škody. Poněvadž žijí společně ve hnízdech, můžeme je snadno zahubiti, jestliže časně z rána aneb večer, pokud housenky z hnízd po stromě se nerozlezly, celé hnízdo se stromu shodíme a housenky rozmačkáme."
bělásek řepový (Pieris rapae) - "Ve spůsobu života shoduje se bělásek řepový zcela s běláskem zelným a pročež platí o něm vše, což o bělásku zelném výše bylo pověděno. Bělásek řepový působí též škodu, avšak mnohem menší než předešlý a jen v letech, když se příliš byl rozmnožil."
bělásek řepkový (Pieris napi) - "Ve spůsobu života shoduje se bělásek řepkový zcela s běláskem zelným. Housenky jeho činí značnější škodu, jen když jich příliš mnoho."
lišaj borový (Sphinx pinastri) - "Rozplemení-li se housenky příliš, působí pak v borých lesích velmi značné škody. Roku 1827 objevily se u Brandýsa v takovým množství , že všecky borovice v několika lesích do hola ohlodali a pupami jejich na podzim vepři krmeni býti museli, aby se valnému rozmnožení v roce příštím předešlo."
nesytka včelová (Sesia apiformis) - "Housenky žijí v dolejší části kmene všech druhův topolů (Populus), kteréž hubí, .."
nesytka topolová (Sesia asiliformis) - "Poletuje v červnu na topolu vlaském (Populus pyramidalis) a černém (Populus nigra), v jichž dřevě housenky její žijí, působíce na těchto stromech někdy značné škody."
drvopleň vrbový (Cossus ligniperda) - "Žijí (housenky) téměr ve všech listnatých stromech, nejvíce ve vrbách (Salix) a topolech (Populus), řídčeji ve stromech ovocných, v dubech (Quercus), lípách (Tilia), v ořechách (Juglans regia), jilmech (Ulmus), maďalech (Aesculus hippocastanum), též v borovicích (Pinus silvestris), jež skrz na skrz prohlodávají, působíce takto někdy ohromné škody. Škodě, kterou housenky činí, možno zabrániti, potřeme-li kmeny hlinou, kravským lejnem, a podobnými látkami, neboť tak zapudíme samičky, které na kmenech, usedají a do kůry vaječka kladou."
drvopleň maďalový (Cossus aesculi) - "Samička klade bledě žlutá vaječka na kůru maďalů (Aesulus hippocastanum), vlaských ořechů (Juglans regia), jilmů (Ulmus campestris), buků (Fagus), olší (Alnus glutinosa), bříz (Betula), líp (Tilia), topolů (Populus), též hrušní (Pyrus communis), jabloní (Pyrus Malus) atd. Housenky z nich se vylíhnuvší zavrtávají se pak do dřeni těch stromů a působí často veliké škody, neboť jediná housenka může celý strom zničiti. Největší nepřátelé škodných těchto motýlův jsou netopýři, kteří je požírají a tím přílišnému jich rozplemeňování zabraňují."
hrotnokřídlec chmelový (Hepiolus humuli) - "Černými kusadly (housenky), kteráž jsou veliká a silná, ohlodávají kořeny chmele tak silně, že často celé chmelnice zhubí. Vypuditi nebo zahubiti jich nemožno, pročež nutno upraviti pro chmel půdu na jiném místě, když se objeví v množství větším."
bekyně vrbová (Liparis salicis) - "Jsou (housenky) velmi žravé a škodné, neboť ohlodávají vrby, topoly (zvláště vlaské) a osyky někdy do hola. Chceme-li tomu zabrániti, musíme je se stromů setřásati a je pomačkati."
bekyně velikohlavá (Liparis dispar) - "Housenky činí veliké škody, ožírajíce často do hola jabloně (Pyrus Malus), hruše (Pyrus communis), švestky (Prunus domestica), též duby (Quercus), vrby (Salix) a zvláště topoly (Populus), pročež není radno sázeti topoly blíže ovocných sadů. Poněvadž jsou tak škodné a téměř všem rostlinám záhubou hrozí, nutno kdekoliv se ve větším množství vyskytnou je zničiti, což se děje od září do dubna sbíráním vaječek, od dubna do června vyhledáváním a rozmačkáváním housenek v kůpkách shromážděných a od června do září setřásáním housenek i pup ze stromův."
bekyně pižmová (Liparis auriflua) - "Rozmnoží-li se (housenky) valně, škodí značně ovocným stomům, mohou se však na podzim zahubiti ve hnízdě, dříve než se rozlezly."
štětconoš ořechový (Orgyia pudidunda) - "Housenky škodí často v lesích bukům, které do hola ohlodávají."
šíposkvrnka meruňková (Acronycta tridens) - "Housenky žijí v červnu a na podzim na meruňkách (Prunus Armeniaca) a téměř všech ovocných stromech, též na trnkách (Prunus spinosa), na hlohu (Crataegus), břízách (Betula), vrbách (Salix) a růžích (Rosa). Rozplemení-li se valně, působí škodu."
osenice vykřičníková (Agrotis exclamationis) - "Housenky se živí jako předešlé (osenice ozimní) od léta až do jara příštího roku klíčky a mladistvými lístky trav, kterým někdy značně škodí. Také je nalézáme na starčeku (Senecio vulgaris). Škodě housenek možno týmž spůsobem zabrániti, jako škodě předcházejících (osenice ozimní)."
osenice pšeničná (Agrotis tritici) - "Housenky škodí na jaře osením a pícným rostlinám..."
osenice černavá (Agrotis fumosa) - "Škody od housenek na rozličných rostlinách a na obilí spůsobené nejsou tak značné jako předcházejících (osenice pšeničná a osenice ozimní."
osenice svizelová (Agrotis aquilina) - "Housenky žijí na svizelu syřišťovém (Galium verum) a též na révě vinné (Vitis vinifera), na kteréž mnohdy škodí."
šerobarvec trávový (Hadena polyodon) - "Housenky z nich (z vaječek) vylíhlé nečiní téhož roku značné škody, za to škodí však tím více v roce příštím, zvláště na lukách, v dubnu a květnu. Překusují stébla a listy právě nad kořínky a dělají si v zemi průchody."
šerobarvec černočárný (Hadena basilinea) - "Vylíhlé housenky zavrtávají se do semen (trávy a obilí) ještě měkkých, kteráž úplně ničí. Jsou-li semena po vylíhnutí housenek již dosti tvrdá, nemůže jim mladá housenka uškoditi, starší housenky, však ohlodávají i zrní dozralé a bývají nezřídka i do stodol s obilím přiveženy, kdež tak dlouho semena vyžírají, až mrazem ztuhnou neb mlácením obilí zničeny bývají. Pozorujeme-li je v klasech, nutno obilí co možná nejdříve vymlátiti a další škodu zameziti."
šerobarvec jílkový (Hadena popularis) - "Vylíhlé housenky přezimují a živí se rozličnými travami, jmenovitě jílkem (Lolium) a pýrem (Triticum repens). Rozplemení-li se valně, mohou spůsobiti značné škody... Nepřátelé jejich jsou krtkové a vrány."
klikatočárnice zelná (Mamestra brassicae) - "Housenky vězí pak u vnitř v hlávce zelné, kdež čím dále větší škodu činí, prohlodávajíce hlávku skrz na skrz. Chceme-li zelí zachrániti, nezbývá nám jiného prostředku, leč housenky sbírati, což musí však státi se asi v prostřed měsíce září, pokud jsou housenky ještě mladé a pokud sedí na vnějších listech. "
klikatočárnice kapustová (Mamestra oleracea) - "Škodí (housenky) od července do září na kuchyňských rostlinách, zvláště rozličným odrůdám kapusty, hlávkovém salátu (Lactuta sativa), cvikle (Beta vulgaris), hráchu, bobů, tabáku, šparglu a jiným rostlinám podobným spůsobem jako předešlé, pročež nutno housenky i pupy sbírati a zahubiti."
klikatočárnice merlíková (Mamestra chenopodii) - "Housenky žijí od července do října na merlíku (Chenopodium), salátu hlávkovém, celeru, šparglu, lebedě a jiných kuchyňských rostlinách, jimž škodí."
klikatočárnice hrachová (Mamestra pisi) - "Housenky žijí v srpnu na hráchu vikvi a jeteli, na ostrožkách (Delphinium consolidata) a fasolech jakož i na mnohých zahradních rostlinách..."
klikatočárnice blešníková (Mamestra persicariae) - "Žijí (housenky) od srpna do října na blešníku (Polygonum persicaria), škodí však též na konopí, chmeli, hráchu, tabáku a některým zahradním rostlinám."
sosnokaz obecný (Trachea piniperda) - "Žijí (housenky) od června do srpna společně na borovicích (Pinus silvestris), jež často do hola ohlodávají, hubíce celé lesy jako housenky lyšaje borového a bourovce borového. Přílišnému rozplemeňování zabraňují mnozí hmyzožraví ptáci, kteří je požírají a lumkové, kteří do přezimujících pup svá vaječka kladou. Objeví-li se v některém roce mnoho housenek, honívají na podzim do lesů vepře, kteří pupy v mechu vyhledávají a je požírají, čímž přílišné rozplemenění motýlů v roce příštím se zamezuje."
kosočárnice javorová (Cosmia trapezina) - "Žijí (housenky) v květnu a v červnu na javorech, dubech, lípách, hrušních, třešních a jiných ovocných stromech. Rozplemení-li se, škodí dosti značně. Požírají někdy housenky a pupy svého vlastního rodu."
kosočárnice hrušková (Cosmia pyralina) - "Rozplemení-li (housenky) se valně, škodí stromům ovocným."
drsnokřídlec březový (Amphidasys betularia) - "Žijí (housenky) od července do listopadu na břizách, dubech, jilmech, jasanech, vrbách, topolech, bucích, olších, jabloních, hruších, švestkách, růžích, rybízu, angreštu, ostružiníku, bezu, kručinkách a téměř na všech rostlinách, vyjímaje pouze pryšec a některé nízké rostliny."
drsnokřídlec ovocný (Amphidasys pomonaria) - "Housenky žijí od května do srpna na ovocných stromech, dubech, lískách, růžích, lípách a mnohých zahradních i lesních stromech. Stromy ovocné možno přede škodou housenek zachrániti, ovážeme-li kmen prouhou lýka neb tkaniny, natřené mastí, která dělá se z 1 lib. kalafuny, 12 lotů terpentýnu, 24 lotů oleje, což vše pospolu se uvaří. Bezkřídlé samičky lezouce na stromy uváznou na proužce, kteráž pak i se samičkami a vaječky jejich se spálí."
tmavoskvrnáč březový (Fidonia aurantiaria) - "Žijí (housenky) v květnu a červnu na břízách, bucích, dubech a jiných listnatých stromech, jimž škodí jako předcházející (tmavoskvrnáč lípový)."
skvrnopásník angreštový č. harlekýn (Zerene grossulariata) - "Housenky rozlézají se hned po vylíhnutí na listech, jež ohlodávají. Když listí na podzim opadá, ukrývají se v něm na zemi aneb zalézají do štěrbin v kůře, na jaře pak opět vylézají a ožírají listy jmenovaných rostlin (angrešt, rybíz, trnka) poznovu. Za dne bývají mezi listím ukryty, v noci pak vylézají za potravou."
zavinač chmelový (Hypena rostralis) - "Rozplemení-li se housenky, můžeme škodu jejich zameziti setřásáním jich se chmele a umačkáním jich na zemi."
zavinač řepkový (Scopula margaritalis) - "Žijí (housenky) na řepce a vyhlodávají v šešulích (jež lid obecně lusky nazývá) otvory, aby měly přístup k mladistvým semenům. Často nalezneme housenky též na plodech řetkve zahradní (Raphanus sativum esculentus), štěničníku (Iberis) a penízku polního (Thlaspi arvense). Škodu housenek možno zameziti pouze sbíráním a zahubením jich."
zavinač zelný (Botys forficalis) - "Naskytují se (housenky) v menším množství v květnu a červnu, hojněji v září a říjnu na hlávkovém zelí, kdež bývají ukryty mezi vnějšími listy a škodí právě tak jako klikatočárnice zelná. Jiného prostředku ku zamezení škody, kterou na zelí a jiných příbuzných rostlinách a na křenu činí, není, leč housenky sbírati a rozmačkati."
zavinač prosový (Botys silacealis) - "Housenky...pod pochvami listův, kdež je stéblo vždy poněkud jemnější, do stébla zalézají a v něm žijí; ponenáhlu postupují, prohlodávajíce kolénka stébla, vždy níže a níže, tak že na podzim, kdež dospívají a 3/4´´ délky dosahují, nalézáme je v nejdolejší části stébla, kdež přezimují. někdy objevují se housenky též v konopí, chmeli a kukuřici, kterýmž rostlinám však valně uškoditi nemohou. Objeví-li se housenky v počtu hojnějším, nutno strniště prosové vytrhati a spáliti, čímž zahubí se housenky v něm vězící..."
obaleč třešňový (Penthina prunaria) - "Žijí (housenky) od dubna do června ve svinutých listech trnek, třešní a švestek a škodí často ohlodáváním mladistvých větviček."
obaleč dubový (Tortrix viridana) - "Housenky...vyžírají mladistvé listí z pupenův někdy v takovém množství, že duby holé zůstávají."
obaleč Bergmanův (Argyrotoxa Bergmanniana) - "Housenky...žijí v dubnu a květnu na zahradních růžích, požírajíce mladistvá poupata, tak že růže často ani jediného květu nemívají."
obaleč Pillerův (Loxotaenia Pilleriana) - "Housenky tohoto obaleče škodí velice na vinicích, opřádajíce květy révové a ohlodávajíce mladistvé plody, kteréž pak hnijí."
obaleč švestkový (Carpocarpsa nigricana) - "Samička klade svá vaječka na mladistvé švestky v jejichž dužině nalézáme pak malé, červíkům podobné a proto i červy nazývané červenavé housenky. Setřásáním červivých švestek se stromův a jich sesbíráním a brzkým spotřebováním možno ostatní posud zdravé ovoce přede škodou zachrániti."
obaleč ovocný (Carpocarpsa funebrana) - "Housenky podobají se předcházejícím (obaleč švestkový) a žijí taktéž ve švestkách a slivách."
obaleč bukový (Carpocarpsa splendana) - "škodí bukům a dubům jako předcházející obaleči stromům ovocným, neboť vyžírají housenky jeho jádra bukvic a žaludů."
obaleč hrachový (Grapholitha nebritana) - "Tak zvaný červivý č. vyžraný hrách jsou zrna z větší nebo menší části od housenek těchto vyhlodaná. Rozplemení-li se housenky v některém roce příliš valně, můžeme škodě jich v příštím roce zabrániti, když přes pole, s kterého hrách sklizen byl a které jsme dříve vláčení branami byli zkypřili, častěji ovce přeháníme aneb na podzim hluboko je zoráme."
obaleč měsíčnoskvrnný (Grapholitha lunulana) - "Škodí (housenky) jako předešlé (obaleč hrachový) zvláště hráchu."
obaleč bělopásný (Grapholitha cosmophorana) - "Žijí (housenky) na borovicích, kdež na větvích vyvrtávají otvory, kterými vytéká pryskyřice, jež na vzduchu v kuličky ztuhne. V kuličkách těchto housenky přezimují a zakuklují se nejprv z jara."
obaleč borový (Coccyx turionana) - "Samičky kladou vaječka na pupeny mladých borovic; housenky vyžírají pak prostřední nejvyvinutější pupen přeslenu, kterýž pak zakrní..."
obaleč jehličný (Coccyx Hercyniana) - "Žijí (housenky) na smrcích a vyžírají dužninu listův (jehličí) tak že usychají a opadávají."
obaleč šachový (Coccyx strobilana) - "Housenky žijí v šáchách (šiškách) smrkových od října až do května příštího roku; pořírají nejprvé dřeň v ose šáchy, později semena mezi šupinami. Šáchy, v nichž se usadily, nutno spáliti a tak další rozplemenění housenek v příštím roce zameziti."
obaleč révový (Conchylis Roserana) - "Housenky požírají květ (révy) a později též hrozny, tak že někdy výtěžek celé vinice zničí. V některých krajinách zavěšují do vinic kusy plátna kolomazí potřené, aby poletující motýlové na ně se přilepili."
obaleč lenový (Conchylis epilinana) - "Housenky zažírají se do mladých plodů (lnu) a živí se semeny. ...nutno hlávky i semena lněná pečlivě prohlížeti, a housenky neb pupy, které v nich se naskytují, zahubiti."
mol kožní (Tinea pellionella) - "Housenky spůsobují na kožešinách a ostatních výše jmenovaných předmětech (vlněné látky, žíněnky, vycpaní ptáci a ssavci) veliké škody, neboť ukusují chlupy u samého kořene, tak že opadávají a kožich holým zůstává. Škodě housenek, vůbec moli nazývaných, možno zabrániti častějším vyklepáváním předmětů, na nichž se usadily, z jara a pak opět v srpnu aneb na počátku září. Kafr, terpentinová silice, čerstvé borové dříví, lavandulový květ, pelyněk a mnohé jiné prostředky, kterými tu a tam moly tyto vypudit se snaží, nejsou, jak zkušenosť učí, zcela nic platny."
mol šatní (Tinea sarcitella) - "Samičky kladou vaječka na vlněný šat, na povlaky pohovek a sedadel, na tapety, koberce a kožešiny. Dospělé housenky přezimují v nábytku žíněmi vycpaném aneb v koutech a skulinách ve světnicích... Prostředky k jich zahubení jsou tytéž jako výše vytknuté (mol kožní)."
mol brslenový (Hyponomenta evonymella) - "Housenky...žijí ve velikém zámotku společně na brslenu (Evonymum europaeus), na střemchách (Prunus Padus) a škodí též jabloním a hruším. Pozorujeme-li zámotky na stromech, sejmemež je i s housenkami."
mol švestkový (Hyponomenta cognatella) - "Housenky...žijí na švestkách, jabloních a na brslenu. V květnu mohou se zámotky i s housenkami se stromů odstraniti."
mol střemchový (Hyponomenta padella) - "Housenky...žijí na střemchách (Prunus Padus), hruších, mišpuloních, jeřábech, též na hlohu a na trnkách."
mol včelový (Galleria mellonella) - "Housenky...žijí téměř celý rok v oulech, vyžírajíce vosk starých buněk, a pokazí často celý oul, neodstraní-li se včas z oulu."
mol modřínový (Ornix laricinella) - "Housenky zažírají se do jehličí modřínů... Z jara ohlodávají pupeny, pak se teprv zakuklují. Tu a tam spůsobily již často v modřínových lesích značné škody."
mol kmínový (Haemylis daucella) - "Když kmín kvésti počíná, objevují se ve květech jeho housenky, kteréž květy spřádají a je jakož i mladá semena požírají. Když po čtvrtém svléknutí kůže byly dospěly, vyhlodávají ve kmínu otvory a zakuklují se v dutinách lodyhy, čímž zamezují přítok šťávy k semenům, kteráž zakrnělá zůstávají. Jediný vydatný prostředek, kterýmž možno škodu od housenek na kmínu činěnou zameziti, záleží v tom, zažene-li se časně z jara, než ještě kmín lodyhu vyvinuje, za suchého počasí stádo ovcí na pole, aby sežraly listy kmínové, na něž samička vaječka svá byla položila."

   Mezi motýly označené třemi hvězdičkami (***), tedy motýly nejškodnější Klika označil tyto:
bělásek ovocný (Pieris crataegi) - "Housenky hubí vrabci a jiní ptáci, též larvy některých lumkův, kteří vaječka svá do nich kladou; mnohdy pohynou housenky také vlhkým a chladným počasím; objeví-li se však housenky v počtu příliš velikém, nezbývá prostředku k zabránění ohromné škody, kterou činí, leč pozdě na podzim a časně z jara hnízda s housenkami se stromův sejmouti a je spáliti."
bělásek zelný (Pieris brassicae) - "Tito dva lumci (lumek žlutonohý a lumek pupohubný) jsou největší nepřátelé běláskův a pouze jim možno zabrániti přílišnému rozplemeňování zhoubných těchto motýlův. Na některých místech sejí okolo zelí konopí, domnívající se, že tím samičky běláskův od zelí zapudí, k čemuž i několik jiných prostředkův bylo navrženo, avšak jediný vydatný prostředek k vyhubení běláskův zelných jest vyhledati a rozmačkati vaječka, housenky a pupy."
bekyně zlatořítná (Liparis chrysorrhoea) - "Jsou (housenky) velmi žravé a tudíž velmi škodné; za suchých let ohlodávají v srpnu a září listy výše jmenovaných rostlin (ovocné stromy, topoly, vrby, buky, duby, jilmy, trnky, hlohy a růže) tak, že jsou tyto jako spálené. Po několika dnech dělají veliké společné hnízdo z bílých hedbávitých vláken, ve kterém v noci a za deštivého počasí se ukrývají a kůži svlékají. Poněvadž jest veliké hnízdo viděti, když listí ze stromův opadalo, můžeme je na podzim aneb časně z jara se stromův shoditi a housenky zamačkati."
bekyně sosnová (Liparis monacha) - "Bekyně sosnová se objevuje v borech i dubinách někdy méně hojně, v některých létech však v tak ohromném množství, že housenky její celé lesy hubí. Ač požírají housenky nejraději jehličí sosnové, nešetří přece ani ostatních stromů jehličnatých a požírají do hola i listnaté stromy lesní, jmenovitě duby a buky, a taktéž i stromy ovocné. Ohromné škody spůsobené od těchto housenek, kterým zima, déšť a vítr neubližují, možno zameziti pouze sbíráním vaječek od září do dubna a zamačkáváním housenek od dubna do června, pokud jsou ve větším počtu pohromadě; od června až do září setřásají se housenky a pupy se stromův, načež se musí sbírati a zamačkati. Přílišnému rozplemeňování toho motýla brání larvožrout (Calosoma inquisitor), který požírá housenky, a lumek vaječkohubný (Gryptus ovulorum), který klade vaječka svá vedlé vaječek bekyně a jehož larvy pak vyžírají vaječka bekyně."
bourovec borový (Gastropacha pini) - "Housenky bourovce tohoto načinily v Čechách již často značných škod, neboť hubí nezřídka celé lesy. Valnému rozplemeňování motýlův brání rozličné druhy lumkův... Také kukačky, ořešníci a jiní ptáci hubí housenky. Škodu možno zabrániti setřásáním a sbíráním housenek. Tu a tam honí na podzim do lesů stáda vepřů, kteří housenky v jehličí ukryté vyrývají aneb pošlapávají a takto hubí."
bourovec kroužkový (Gastropacha neustria) - "Housenky působí v ovocných sadech od dubna až do června veliké škody, ožírajíce stromy do hola. Škodě jejich lze však snadno zabrániti sbíráním vaječek na podzim a časně z jara a zamačkáváním housenek časně zrána, pokud jsou ve hnízdě pohromadě; také se střílí prachem do hnízda, čímž housenky se usmrcují. Vaječka motýlův vyžírají larvy jednoho lumka (Teleas phalaenarum), který do vaječek svá vaječka klade."
bourovec řadový čili tažný neb dubovník (Gastropacha processionea) - "Ve dne a za vlhkého počasí zůstávají housenky ve hnízdě, za teplých večerů po západu slunce vycházejí pak za potravou v řadách pravidelných a sice v předu co vůdce jedna, pak následují jednotlivé v řadě za sebou, tak že se podobají šňůře a posléze řady po 2, 3, 4, 5 neb 6 vedlé sebe, až jest hnízdo prázdné. Celý průvod následuje svého vůdce až k vrcholu stromu, a zůstává na pastvě až k ránu, načež v témž pořádku do hnízda se vrací. Když jest jeden dub do hola ožrán, vylézají na jiný, vrací se však vždy opět do starého hnízda. CHceme-li housenky aneb hnízda jejich se stromů setřásti, musíme dáti pozor, neboť chlupy snadně se lámou a do kůže zabodávají, kdež působí pak svědění, palčivosť a silné otekliny."
modrohlávek ovocný (Episema coeruleocephala) - "Rozplemení-li se (housenky) silně, škodí ovocným stromům a proto musí se na jaře housenky, později pupy sbírati a rozmakávati."
osenice ozimní (Agrotis segetum) - "Housenky osenice ozimní spůsobují na obilí ozimním u nás časem a místem značné škody. Když pak počíná obilí klíčiti, požírají klíčky a nejútlejší mladistvé lístky a vtahují je do své skrýše v zemi, kdež se za dne zdržují. V noci pak vylézají ven a požírají vše, což zůstalo ještě z osení nedotknuto. Takovým způsobem hubí netoliko obilí ozimní, nýbrž i rozličné druhy řepy, řepky, zelí a zemáky. Chceme-li škodám těchto housenek zabrániti, musíme je sbírati (což se děje nejlépe po západu slunce a v noci se svítilnou) a rozmačkati."
kovolesklec konopný (Plusia gamma) - "V Čechách (housenky) zhubily již často konopí, lny, zelí, luštěniny, řepku, jetel a mnohé jiné polní a luční rostliny. Rozplemení-li se silně, nezbývá jiného prostředku leč je sbírati a pohubiti."
zejkokřídlec sosnový (Ennomos lituraria) - "Housenky ... žijí od července do října na borovicích a smrcích , působíce v některých letech velmi značné škody."
tmavoskvrnáč lípový (Fidonia defoliaria) - "Housenky vnikají pak do pupenův; požírají listy tak, že někdy strom zcela holý zůstává... Škodí nejvíce lípám, dubům, bukům, jilmům, lískám, hlohům, a ovocným stromům. Škodě jejich možno zabrániti potíráním kmenů mastí, na které samičky na stromy vylézající se přilepí a s vaječky, jež položily, uváznou, aneb hlubokým okopáním a pevným ušlapáním země kolem stromů, čímž pupy v zemi vězící se zahubí."
tmavoskvrnáč sosnový (Fidonia piniaria) - "Žijí (housenky) od července do října na jehličnatých stromech, nejvíce na mladých borovicích, jimž velmi škodí. Sbírání pup aneb honění vepřů, kteří je požírají, do lesů, ve kterých housenky ve větším množství se objevily, jest nejlepším prostředkem ku zamezení škody v roce příštím."
vlnopásník ovocný (Acidalia brumata) - "Když pupeny rozvíjeti se počínají, líhnou se z vaječek housenky, kteréž pupen vlákny svými opřádají a mladistvé květy a listy požírají působíce ohromné škody. Škodě housenek zabraňuje se spůsobem uvedeným ... u drsnokřídlece ovocného. Mnoho housenek pohubí též v zimě sýkory a na jaře mnozí zpěvaví ptáci, jmenovitě vrabci, kteří jimi svá mláďata krmí."
obaleč jablkový (Carpocarpsa pomonana) - "Housenky zalézají malým otvorem, který i na dozrálých jablkách a hruškách jěště bývá viděti, do vnitř plodu a živí se jádry i dužninou je obklopující až do podzimu, načež velikým otvorem šedohnědým práškem vyplněným vylézají a v rozsedlinách kůry aneb v komorách, ve kterých ovoce uloženo bylo, v zámotku hedbávitém, pevném, rozkousanými tříšťkami promíšeném přezimují a teprv v květnu příštího roku se zakuklují. Chceme-li škodu jejich zameziti, musíme z jara rozsedliny v kůře stromů hlínou a vápnem zamazati a opadávající červivé ovoce sbírati a brzy spotřebovati."
obaleč Buolův (Coccyx Buoliana) - "Žijí (housenky) na borovicích a živí se pupeny a dření nejmladších letorostí, jež ohybají a dohromady spřádají, čímž strom zakrní."
mol obilný (Tinea granella) - "Ku konci července prozrazují přítomnost housenek v obilí malé kupky výkalů, jež viděti na zrnech od nich ohlodaných a po třech čtyřech i více v kůpky slepených. Housenky vyžírají mouku a když jedno zrno takto zcela aneb částečně vyprázdnili, napadají pak druhé, kteréž spojují s prvým zvláštním průchodem, jejž utkávají a do něhož i výkal svůj přiměšují. Tak bývá více zrn vespolek v kůpku slepeno. Častější přehazování a provětrávání obilí za suchého počasí jest prostředkem jediným, který osvědčil se vždy a všude vhodným. Postavíme-li do obilnice několik nádob vodou naplněných, zahubíme tak též mnoho molův obilných, neboť samičky rády k vodě přilétají a mnoho jich se utopí. Tu a tam smáčejí lněná prostěradla aneb i pytle do slané vody a rozestírají je na obilí. Housenky vylézají pak na prostěradla a mohou se odnésti a kuřatům co vítaná potrava předhoditi."
mol ovocný (Phycis elutella) - "Housenky žijí od srpna do října na sušeném ovoci, jmenovitě na jablkách, hruších, švestkách, datlích, též na sušených rostlinách v herbářích a spůsobují veliké škody."

    Vladislav Šír (1830 - 1889) sepsal celou knížku o škodlivosti motýlů s názvem "Motýlové a brouci škodliví lesu, louce, poli, sadu, rybníku, zahradě a domácnosti, Sešit 1. MOTÝLOVÉ", kterou v roce 1875 vydalo nakladatelství I.L. Kober. Vladislav Šír ve své publikaci celkem uvádí 5 škodlivých denních motýlů (babočka jilmová a bělásci ovocný, řepkový, řepový a zelný) a 91 škodlivých motýlů nočních. U většiny z nich popisuje vzhled jejich vajíček, housenek a dospělců, jakým způsobem škodí člověku (přírodě) a jak lze těmto škodám zabránit, nebo je alespoň zmírnit. V závěru knížky nabádá žactvo, aby nehubilo ptactvo a netopýry, kteří se housenkami, vajíčky a imágy motýlů živí.

   V 1. vydání knihy Karla Exlera ml. (1876 - 1965) "Motýlové: Soustavný popis motýlů v zemích koruny české žijících, jakož i housenek a kukel jejich, s připojeným návodem, kdy a kde chytati motýle, sbírati kukly, housenky a vajíčka a kterak upravovati je pro sbírky" vydané nakladatelstvím I.L.Kober v roce 1898, autor píše o užitku a škodách motýlů a housenek: "Z našich motýlů není člověku žádný k užitku, jen bourovec morušový, jenž pochází z Asie, u nás pak pěstuje se pro hedbáví již od dávných časů. Za to mnohem větší jest škoda housenkami a motýli učiněná, protože užitečné rostliny ničí. Přírodou jest však vše rozděleno tak, že, když se rozmnoží housenky některého rodu a houfně se vyskytují na rostlinách, v polích nebo lesích, vyskytnou a dostaví se brzy četní jejich hubitelé, kteří v krátké době všechny zahubí."
   Z denních motýlů za škodlivé Exler považuje běláska zelného, běláska řepového, běláska řepkového, běláska ovocného a babočku jilmovou.

   Ve dvoudílné publikaci "Atlas motýlů střední Evropy" od professora Jana Johna (1850 - 1920) z roku 1900 se v úvodu píše: "Pro krásný tvar, nádherné barvy, rozmanité kresby a vzory, pro hravé, bezstarostné poletování a zahrávání ve vzduchu a na květinách stali se motýlové od pradávna miláčky lidí pro krásy přírodní zaujatých. Není zajisté chlapce, který by se nebyl sháněl po motýlech, který by nebyl za nimi pádil po polích, lukách i hájích, a jaká radost, dočkati se, až motýl vylíhne z pupy, chované doma ve škatulce! -- Již ve starém věku budili motýlové a zvláště jejich vývoj pozornost velkou; pokládali je za obraz duševního snažení, učinili je symbolem nesmrtelnosti, vidouce v motýlku lehoučce okřídleném, z pupy se vyprostivším, ducha, který opouští mrtvé tělo a vznáší se do vyšších sfér."
   Dále je v úvodu kapitola věnující se přímo užitku a škodě z motýlů. V této kapitolce se praví: "Za užitečné lze považovat jen druhy přástevníků, z jejichž zámotků se dělá hedbáví. Je to především bourec morušový z Číny, který byl v 6. století po Kristu přenesen do Evropy a se v jižních krajinách evropských se zdarem pěstuje. Vedle něho dělaly se pokusy s některými druhy pavích ok (Saturnia), jako jest paví oko či bourec dubový (S. Pernyii), pajasanový (S. Cynthia) a j. Jiný užitek z motýlů záleží z přenášení pelu z květu do květu, čímž pomáhá se dokonaleji zúrodňovati květy, aby se dělalo dosti zdravých semen. -- Daleko větší jest počet motýlů škodlivých, jejichž housenky ničí užitečné rostliny. Pokud se jen v malém počtu vyskytují, nelze ani o škodě mluviti; avšak v počtu velkém zničí housenky úžasně mnoho, na př. v lesích, kde housenky bourovce borového, bekyně borové a j. často rozsáhlé lesní parcely na holo ožraly a lesníkům starostí mnoho dosud činívají; jiné škodí na ovocných stromech, zelenině a j. Též zdraví lidské do jisté míry ohrožují některé housenky chlupaté, jako rodu Cnethocampa, které se snadno ulamují a mají velmi jemné, zpět ohnuté zoubky; zachycují se do kůže a způsobují narudlé záněty. Není vhodno, bráti housenky chlupaté vůbec do holé ruky, nebo rozebírati jejich hnízda bez náležité opatrnosti.
   Kdykoli se housenky nad míru rozmnoží, i počet jejich nepřátel v přiměřené míře se zvětšuje, že brzy zase množství housenek se sníží na míru normální."

   Ve výpravné knize Hynka Aloise Joukla (1862 - 1910) "Motýlové a housenky střední Evropy se zvláštním zřetelem k motýlům českým" se k významu motýlů a housenek v přírodě, užitečnosti a škodlivosti píšev roce 1900 toto: "Význam motýlů v přírodě nezdá se na první pohled býti velkým. Škody nezpůsobují přímo téměř žádné a k užitku, jak se zdá, také nejsou. Zdá se nám, že jediným úkolem motýlů jest zpestřiti a zvýšiti krásu květy posázené krajiny. Ve skutečnosti jest však význam motýlů daleko větší a důležitější; obstarávají mnohé druhy - arci marně - opylení květů různých rostlin. ... Ještě nápadnější a důležitější jsou vzájemné vztahy mezi rostlinstvem a housenkou. Nejedná se zde arci, jako u motýlů, o vzájemný užitek z těchto vztahů vznikající, majíť z rostlinstva jedině housenky užitek, an jim tyto za potravu slouží; jsou housenky škůdci rostlinstva ve smyslu všeobecném. Člověk považuje pak jen ony druhy housenek za skutečné škůdce, které rostliny užitkové požírají a ničí. Pro něho ostatní býložravé housenky nejsou škůdci ve smyslu slova užším. Rozeznáváme několik skupin housenek-škůdců: 1. škůdcové lesní, 2. polní, 3. zahradní. Mezi housenkami jest velký počet škůdců, na nejhlavnější bylo již v části popisné poukázáno. Užitečných housenek (vyjímajíc čeleď Saturniidae) není, nepřihlížíme-li k tomu, že někteří nevzdělaní národové pečené housenky pojídají. Housenky čeledi Saturniidae spřádají zámotek z jemných vláken, z nichž se robí hedvábí. Nejjemnější hedvábí poskytuje však druh Sericaria mori L., bourec morušový."

V knize "Zoologie pro vyšší třídy středních škol" od J. N. Woldřicha (1834 - 1906) a Fr. Bayera (1853 - 1925) z roku 1900 je lakonicky napsáno: "Jen bourec morušový jest užitečným; všichni ostatní motýlové, totiž housenky jejich jsou škodlivy, zejména kde se hromadně vyskytují."


   Věra Matějková ve své knize "Denní motýli" z roku 1942 obecně o škodlivosti či užitečností denních motýlů nepíše, avšak u některých motýlů se zmiňuje o škodlivosti jejich housenek. Jde o housenky běláska ovocného: "V ovocných sadech mohou tyto housenky způsobit značnou škodu." , housenky běláska zelného: "Ožrané hlávky zelí a kapusty, někdy na pouhou kostru listovou, jsou dílem jeho housenek, modrozelených a žlutě pruhovaných, které v červnu a pak ke konci léta řádí v zahradách." , housenky běláska řepového: "Zelenavá housenka, s úzkými žlutými čarami, žije na zelí (Brassica oleracea capitata L.), na brukvi (B. rapa L.) a na resedě (reseda lutea L.)" a housenek běláska řepkového: "... mdle zelená housenka s bílými bradavkami a černými tečkami žije na kapustě (Brassica oleracea L.) a na resedě žluté (Reseda lutea L.)." Rovněž housenky babočky jilmové "ve větším množství mohou způsobit i škodu v ovocných zahradách."

   V knize "Naši motýli" z roku 1943 autorů Bohumila Starého (1908 - 1988) a Otakara Zejbrlíka (1890 - 1968) se v kapitole Význam motýlů v přírodě píše: "Význam motýlů v přírodě je daleko větší než si často myslíme. Housenky některých druhů působí často ohromné škody na kulturních plodinách, stávající se často velikým problémem. Co škod způsobí housenky běláska zelného, bekyně zlatořitné, píďalky podzimní, bourovce prsténčivého a borového, kolik ovoce, zejména jablek je každoročně často zbytečně znehodnocováno housenkami obaleče jablečného! Naproti tomu lze mluvit u motýlů i o jakémsi užitku. Mnoho druhů na př. způsobuje opylení květů. U nás je takových druhů přes 300. Většinou jsou to motýlové denní, navštěvující hlavně květy modré a fialové. Z denních motýlů jsou to na př. otakárci, bělásci, žluťásci, babočky, perleťovci, někteří okáči, velká část modrásků a soumračníků, pak někteří lyšajové a můry a skoro všechny vřetenušky. U celé řady motýlů, často těch nejkrásnějších, nemůžeme říci, že by byli škodliví nebo dokonce užiteční. Takové barvoměnky nejsou užitečné, protože květů nenavštěvují a o jejich škodlivosti nelze vůbec mluvit. Nikdo však neupře, že tito motýlové zanmenají velké zvýšení krás přírody a krása je přece vlastností, která má v přírodě jistě nesmírně veliký význam, zejména biology ještě nedoceněný."

   V úvodu prvního dílu atlasu denních motýlů "Motýli denní 1" vydaného nakladatelstvím Vesmír v roce 1948 Rudolf Schwarz (1903 - 1980) píše: "Nejvděčnější práce čeká naše lepidopterology na poli motýlí oekologie, vědy o vztazích motýlů k jejich okolí. Závěry, plynoucí z oekologických studií, jsou velmi cenné jak pro vědeckou, tak i pro užitou entomologii, aby byla zjištěna škodlivost a užitečnost motýlů. Stále ještě se většina lidí, kteří posuzují poměr motýlů k člověku, domnívá, že motýlové většinou člověku škodí. Dá ještě mnoho námahy toto mínění opraviti. Žádný motýl není člověku škodlivý, zato veliká část jich, spolu s jinými řády hmyzu, je velice užitečná, opylujíc květy a umožňujíc tím život rostlin. Housenky jen u pěti druhů denních motýlů se občas hromadně rozmnožují a jsou člověku škodlivé, protože požírají kulturní rostliny, a zasluhují, aby se člověk proti nim bránil. Jsou to: bělásek ovocný a babočka jilmová; oba škodí na ovocných stromech. Bělásek zelný, řepový a řepkový škodí na pícninách a zeleninách. Housenky ostatních druhů se vyskytují jen v malém množství nebo jednotlivě a ani neškodí, ani nejsou užitečné. Živí se rostlinami pro člověka bezvýznamnými, jakými jsou na příklad: jitrocel, violka, pampeliška, anebo rostlinami užitkovými jen v takové míře, že jim citelně neuškodí. Mnohé požírají rostliny člověku škodlivé, jako pýr, bodlák a jiné plevele, a tím jsou užitečné."

   V publikaci "Klíč k rozpoznávání motýlů" vydané nakladatelstvím Melantrich v roce 1949 Jaroslav Tykač (1886 - 1959) uvádí: "Bylo původně mým úmyslem označiti škůdce, od čehož jsem upustil ze dvou důvodů. Spisek není žádnou speciální lesnickou neb hospodářskou prací, nýbrž úvodem do lepidopterologie. Druhým a hlavním důvodem bylo to, že celá řada naprosto hospodářsky bezvýznamných - neškodných druhů - stává se při velkém množství škůdcem často velmi významným a nebezpečným. To platí o druzích žijících na pěstovaných bylinách i stromech, tak jako i u těch, jichž housenky se živí na př. lišejníky stromů a vyskytují se normálně celkem dosti zřídka. Při velkém rozmnožení se živí nejen lišejníky, ale přejdou nedostatkem původní potravy na listy stromů i jehličí. Proto dnes označiti některý druh speciálně jako škůdce jest věc velice problematická."

   "Atlas motýlů" od Julia Komárka (1892 - 1955) a Jaroslava Tykače (1886 - 1959) vydaný Melantrichem v roce 1949 je určen především mladým sběratelům motýlů. V předmluvě se píše: "Krom toho je množství motýlů a jejich housenek velmi důležitých po stránce hospodářské, protože se určité druhy housenek občas dovedou objeviti ve velikém množství na rostlinách, stromech, neb křovinách, které člověk pěstuje pro svůj užitek. Tyto masy housenek dovedou pak v krátkém čase zničiti celou tvrdou práci hospodáře, sežerou úrodu toho roku či zničí práci lesníka připravovanou po mnoho let. Z toho důvodu je znalost motýlů velmi potřebná a mladý sběratel, který motýly dobře poznal, jistě je nezapomene a může býti vždycky dobrým rádcem hospodáře, když vidí nějaké housenčí nebezpečí. Může je upozorniti včas na hrozící zkázu a poraditi mu, aby se obrátil na odborná místa, která se bojem proti škůdcům zabývají.
   Hlavní poučný význam atlasu však vidíme i v tom, že umožňuje všem našim hospodářům, ať rolníkům, sadařům, zelinářům a obvzláště lesníkům lehké a spolehlivé poznání nebezpečných škůdců jejich rostlin. Proto jsme dbali v prvé řadě toho, aby tito hospodářství lidskému škodliví motýli, zde byli všichni vyobrazeni. Správné poznání nepřítele jest základem k obraně proti němu."

   V knížce Jaroslava Tykače (1886 - 1959) "Poznávejme motýly" z roku 1958, se v ůvodu píše: "Protože housenky jsou vázány většinou na rostliny jako na svou potravu, je možno při větším výskytu určitých druhů, usuzovat na případné nebezpečí, že by mohly způsobit značné škody nebo dokonce úplně zničit pěstované kultury rostlin i stromů. Takovým včasným poznáním a upozorněním lze škodám zabránit nebo je aspoň omezit na nejmenší míru. ... Předkládám tuto práci s přáním, aby posloužila nejen k poznání motýlů jako zajímavé skupiny hmyzu, ale hlavně aby se rychlého poznání škůdců využilo k prospěchu našeho hospodářství."

   V populárně naučné knížce "Sbíráme motýly" z roku 1972 Josef Moucha (1930 - 1972) v kapitole "Význam motýlů" píše: "Lidé dělí motýly zpravidla do tří skupin. Do prvních dvou patří motýli užitkoví a užiteční, do třetí skupiny škůdci. Mezi motýly užitkové patří především ty druhy, jejichž housenky spřádají hedvábná vlákna. Nejznámějším z nich je bourec morušový (Bombyx mori L.). K užitkovým druhům motýlů patří ještě několik dalších hedvábníků, zejména z čeledi martináčovitých. Jejich chov není sice tak významný, přesto však jej nelze opominout." Josef Moucha vyjmenovává martináče dubového (Antheraea pernyi GUÉR.), který se pro hedvábné vlákno chová (choval) v Číně a v zemích bývalého Sovětského svazu, martináče japonského (Antheraea yamamai GUÉR.) s podobným významem jako martináč dubový jenž žije v Japonsku, v Koreji a východních oblastech bývalého Sovětského svazu a bourovce Pachypasa otus DRURY z ostrova Kós, kterého znali již staří Řekové.
    "Do druhé skupiny patří motýli užiteční. Hlavní přínos motýlů je ten, že pomáhají opylovat květiny. Některé květy s hlubokými kalichy jsou odkázány na opylení, které obstarávají pouze lišajové. Vzpomeňme na lišaje svlačcového (Herse convolvuli L.) navštěvujícího květy floxů, petúnií a jiných rostlin. Není bez zajímavosti, že i některé housenky se považují za užitečné. Jsou to ty, jež se živí výhradně plevely. V tomto ohledu se proslavil jihoamerický zavíječ Castoblastis cactorum: jeho housenky jsou významnými škůdci kaktusů. Ve druhé polovině 18. století byly do Austrálie neprozřetelně importovány kaktusy, rychle se tam však rozšířily po obrovských rozlohách a staly se metlou tamního potravinářství. Boj proti nim selhával. V roce 1925 se podařilo v Austrálii aklimatizovat a vysadit zmíněného zavíječe. Jeho housenky vyčistily od kaktusů kolem šedesáti miliónů akrů a v mnohých krajích doslova zachránily pastviny pro chov známých australských ovcí.
   Jsou ovšem i druhy - a není jich málo -, které "pracují" proti zájmům člověka. Housenky těchto motýlů mají totiž tu neblahou vlastnost, že požírají užitečné rostliny. Jsou i takové druhy motýlů, jejichž housenky se živí zásobami ve spížích, vnikají do šatníků, do včelích úlů apod. Pak nezbývá než proti nim rázně zakročit. V lesích působí škody housenky mnoha motýlích druhů. Stálých i příležitostných škůdců je mnoho desítek. Z nejznámějších jsou například bekyně. Housenky bekyně mnišky (Lymatria monacha L.) zpustošily již tisíce hektarů krásných lesů. Její příbuzná, bekyně velkohlavá (Lymatria dispar L.) je vážným škůdcem dubových lesů a ovocných stromů. Byla zavlečena i do Severní Ameriky a záhy se tam stala vážným problémem. Přástevníček americký (Hyphantria cunea DRURY) se zase po druhé světové válce značně rozšířil v zemích střední Evropy a napadá mnoho rostlin, zejména moruše a ovocné stromy. V ovocnářství škodí četné druhy motýlů, zejména píďalek. Lesníkům i zemědělcům působí mnoho nepříjemností i housenky skryté našim zrakům. Žijí totiž uvnitř stromů, v jejich kořenech, v kmenech i ve větvích; vyvrtávají v nich chodbičky, takže ničí dřevo. Jsou to zejména housenky drvopleňů a nesytek. Pozoruhodné jsou druhy sedající na oči zvířat. ... Sají tekutinu ze spojivkého vaku, popřípadě vodnatý roztok odtékající z očí po tvářích zvířete. Jde zpravidla o menší druhy motýlů (v rozpětí křídel měří 2,3 až 3,7 cm). K nejdůležitějším druhům sedajícím na oči patří můra Arcyophora sylvatica BÜTT. a můra Lobocraspis griseifusa HPSN., dále zavíječ Pionea damastesalis WLK. a píďalka Semiothisa fasciata FABR. Oba jmenované druhy můr i zavíječ byly zjištěny i na očích člověka. Motýli sající oční sekrety lidí patří do čeledi můrovitých (tři druhy), hřbetozubcovitých (jeden druh), zavíječovitých a píďalkovitých (po třech druzích). Bylo také zjištěno, že některé z těchto druhů se nespokojí s očními tekutinami, ale sají i krev ze spojivkového vaku." Některé druhy navštěvují oči jen náhodně: " patří k nim podle jediného náhodného pozorování například i modrásek cizokrajný (Lampides boeticus L.)."
   "Malajská můra Calyptra eustrigata HPSN. napadá vodní buvoly i jiná domácí zvířata a saje jim krev z různých částí těla. Jde o první známý případ v řádu motýlů, kdy imágo je schopno probodnout pokožku a sát krev hostitele. Až dosud byli někteří motýli označeni jen za cizopasníky žijící v rozích přežvýkavců (mol Tinea vastella) nebo v srsti lenochodů (zavíječ Bradypodicola hahneli)."
   "Z evropských druhů (z čeledi můrovitých) jsou dobře známy tři, jež propichují zralé ovoce, aby sály jeho šťávy. Je to můra sklepní (Scoliopteryx libatrix L.), můra Dysgonia algira L. a můra Ophiusa tirhaca CRAM. První z nich je hojná po celém našem území, druhá se vyskytuje vzácně jen v nejteplejších oblastech našeho státu a třetí žije na jihu Evropy."
   "Housenky mnohých druhů žijí v pupenech , v plodech a v houbách. Zvláště drobné druhy vyhlodávají chodbičky přímo uvnitř listu. Tyto chodbičky, zvané "miny", mívají pro určitý druh charakteristický tvar. Miny najdeme často i na listech ovocných stromů. Udělaly je housenky drobných motýlků, např. klíněnek (Lithocolletis HB.), podkopníčků (Lyonetia HB.) a dalších."
   "V zásobách mouky škodí zavíječ moučný (Ephestia kuehniella Z.). Jeho housenky znečišťují mouku svými chuchvalcovými zámotky. Housenky různých druhů se živí nejen moukou, ale i jinými potravinami, drogami, látkami a kožešinami. Nepříjemným obyvatelem je v našich domácnostech např. mol šatní (Tineola bisselliella HUMM.); jeho samička klade vajíčka na různé textilie, zejména na vlněné látky. Podobné škody působí i mol kožišinový (Tinea pellionella L.) a mol čalounový (Trichophaga tapetzella L.)."
   "Včelím voskem se živí housenky zavíječe voskového (Galleria mellonella L.). Při silnějšímm výskytu se stávají metlou v úlech."
   "Některé housenky zajímají i lékaře. V odborné literatuře je mnoho záznamů o tom, že chloupky housenek způsobily těžké záněty sliznic lidem, kteří pracovali v lesích napadených bourovčíky. Ulomené chloupky volně unášené větrem se pak snadno dostanou vdechnutím do lidských orgánů a působí vážné záněty. Podobně, ale v menším rozsahu, může být nebezpečná i bekyně zlatořitná (Euproctis chrysorrhoea L.); je u nás značně rozšířena a mnohdy působí škody na ovocných stromech v zahradách a ve stromořadích."

   V 1. vydání další knížky Josefa Mouchy (1930 - 1972) "Naši denní motýli" z roku 1972 se uvádí: "Pro člověka mají význam zejména housenky, které svou žravostí působí v přírodě mnoho nepříjemností."

   V kapitole "Jak a čím se motýli živí" se praví: "Housenky denních motýlů se živí listy stromů, keřů i bylin. Ještě všestrannější potravu mají housenky motýlů nočních, které žijí rovněž v kořenech a ve dřevě, v ovoci, v houbách apod. Jiné požírají lidem zásoby mouky, ničí zrní v sýpkách a jsou známy i případy, kdy se housenky pustily i do papíru, ba i do kovových předmětů! Není jistě nutné zdůrazňovat, že housenky molů požírají látky, kůži nebo peří. Včelím voskem se živí housenky zavíječe voskového, které přitom znečišťují úly svými zámotky. Dravé housenky se požírají navzájem, nebo se živí jiným hmyzem, zejména červci."
   V kapitole "Člověk a motýli" se píše: "Vzájemné vztahy člověka a motýlů jsou různé. některé druhy jsou lidskému hospodářství prospěšné, jiné škodlivé. Prospěšné motýly řadíme do dvou skupin. Jsou to motýli užitkoví a motýli užiteční. K užitkovým druhům patří především bourec morušový. Je to nepochybně nejzdomácnělejší druh hmyzu, neboť je zcela odkázán na péči člověka. K užitkovým druhům patří ještě několik dalších motýlů z čeledi martináčových. Jejich chov však není již tak významný, neboť housenky produkují vlákno horší jakosti. Stojí snad za zmínku, že i staří Řekové už znali hedvábí. Bylo to hedvábí od bourovce Pachypasa otus z ostrova Kos při maloasijském pobřeží. Toto hedvábí znal už Aristoteles a starověký lékař Galenus ho doporučoval k podvazování žil. Do druhé skupiny, mezi motýly užitečné, patří velké množství druhů. Hlavní význam motýlů tkví totiž v tom, že pomáhají opylovat rostliny. Některé květy s hlubokými květními kalichy opylují takřka výhradně lišajové s dlouhými sosáky. Za užitečné bývají pokládáni i ti motýli, jejichž housenky se živí výhradně plevely.
   Jsou ovšem i druhy, které se střetávají se zájmy člověka. Jejich housenky mají tu neblahou vlastnost, že požírají rostliny, které pěstuje zemědělec nebo lesník. Ano, jsou i takové druhy motýlů, jejichž housenky se živí různými zásobami z našich spižíren, sýpek a skladů. V lese i na poli žijí desítky druhů, jejichž housenky by velmi rády připravily člověka o jeho celoroční dřinu. Dnes si však s většinou těchto škůdců umíme dobře poradit. Nejúčinnějšími prostředky jsou dotykové jedy (DDT a HCH), kterými poprašujeme zamořené oblasti. K takovým zásahům se však uchylujeme jen v nejnutnějších případech. Poprašek totiž zahubí nejen škůdce, ale i hmyz užitečný. Již dlouhou dobu je znám velmi účinný postup proti škůdcům, který nazýváme bojem biologickým. Přirozeným nepřátelům škůdců připravujeme takové podmínky v přírodě, aby se mohli dobře vyvíjet, případně vysazujeme cizopasný nebo dravý hmyz na napadené plochy.
   Nesmíme zapomenout ani na záludné škůdce zásob a šatníků. Nejznámější z nich je bezpochyby mol šatní. Nejoblíbenější potravou housenek mola šatního jsou vlněné látky, někdy i peří. Podobné škody působí v domácnostech mol kožešinový a mol čalounový. Ze škůdců zásob je nejznámější zavíječ moučný. Z vajíček, které naklade samička v počtu kolem tří set padesáti, líhnou se housenky živící se moukou. Škodí však hlavně tím, že vytvářejí velké chuchvalcovité zámotky, čímž znečistí a znehodnotí více mouky, než jí potřebují k svému vývoji. Na zásobách se přiživují i další druhy motýlů. V sušených houbách to jsou někteří moli, včelím voskem se živí housenky zavíječe voskového, které při silnějším výskytu značně znečišťují úly. Je známo i několik druhů housenek požírajících jiný hmyz - červce. Rovněž červivost jablek jde na účet motýlů. Jsou to drobné housenky zavíječe jablečného, které svými znečištěnými chodbičkami znehodnocují mnoho krásných plodů.
   Některých housenek se musíme obávat proto, že způsobují na lidské kůži záněty a vyrážky. Jsou to především hustě chlupaté housenky, jejichž chloupky se zabodávají do kůže i do sliznic a působí nepříjemná onemocnění. V odborné literatuře byly popsány záněty sliznic u lidí pracujících v lesích zamořených housenkami bourovčíka. Silně svědící vyrážky působí i řada dalších druhů, včetně známého škůdce sadů bekyně zlatořitné."

    V knížce Jiřího Zahradníka (*1928) a Františka Severy "Naši motýli" z roku 1997 se v kapitole "Motýli, ekonomika a člověk" kromě jiného píše: "Pokud přece jenom chceme spravedlivě posoudit význam motýlů pro člověka (a tím i pro ekonomiku!), je nutno říci, že je kladný a důležitý. Vždyť motýli mají svůj nezastupitelný význam estetický, jsou okrasou naší přírody. Že je někdo nedovede nebo nechce vnímat, je jeho škoda. Jak fádní a nepřitažlivé jsou kultivované louky a pastviny bez motýlů v porovnání s podhorskými loukami plnými kopretin a jiných květů, na nichž sedí babočky, perleťovci, bělásci a mnozí jiní."
   "Motýli jsou významnými opylovači a tato jejich činnost je stále značně opomíjena. Jako opylovači stojí hned za blanokřídlým hmyzem, reprezentovaným především včelou medonosnou, čmeláky a několika sty druhů včel samotářek. Bez neustálých návštěv motýlů na květech by mnoho druhů bylin a křovin neneslo plody. Denní motýli jsou při této blahodárné činnosti viditelní, ale ti tvoří jen malou část motýlího světa. Většina motýlů patří k druhům nočním."
   "Několik motýlích druhů se považuje za druhy užitkové. Je jich více, ale u nás k nim patří jen bourec morušový. Jeho housenka je dárkyní pravého hedvábí. Je více méně "domácím zvířetem". V přírodě se nenajde."
   "Na řadě jsou motýli škodliví. Zde je nutno především poznamenat, že dospělý motýl nikdy neškodí. Čas od času mohou škodit housenky některých druhů. Ale jen v tom případě, když jsou jejich hostitelskými rostlinami druhy, které člověk sám pěstuje. Škodlivé housenky by se mohly roztřídit do tří skupin podle místa výskytu. Mohou patřit k škůdcům lesa, polí a zahrad, ale také skladišť a domácností. Z lesních škůdců je nejlépe známá bekyně mniška, jejíž housenky působily kalamity ve smrkových monokulturách a i dnes se někde objevují ve zvýšené míře. Ale nepomohl si sám člověk k těmto kalamitám tím, že vysazoval (a žel, ještě stále vysazuje) smrk na velkých plochách? Naše kraje byly původně porostlé smíšenými lesy. Ty byly postupně káceny a nahrazovány rychle rostoucím smrkem. A budoucí zkáza je na scéně. A nejen mnišková. Škůdci v zahradách jsou stále titíž. V některých letech se silněji rozmnoží bělásek zelný a jeho housenky okusují listy, zelí, kedlubny, brokolice aj., které jim člověk v postatě připravuje na stále větších plochách. Ale je tu obrana. Zpravidla se vyskytne lumčík žlutonohý, který naklade do housenky vajíčka. Housenka zahyne a z jejího těla vylezou larvičky lumčíka, které se kolem ní zakuklí v soudečkovitých žlutých kokonech. Na ovocných dřevinách škodí zejména obaleč jablečný. Jableční "červi" nejsou nic jiného, než housenky tohoto docela hezkého motýlka. V současné době jsou ze všech motýlích škůdců nejznámější rozmanití moli a zavíječi v domácnostech a ve skladištích. Housenky zavíječů bývají skoro všudypřítomné. Napadají nedokonale uzavřené nádoby se sušenými houbami, bylinami, ořechy, čokoládou apod. a nemají-li nic lepšího, spokojí se i s papírem. Housenky molů rozežírají textil a kožešiny, jiné žijí v mouce apod."

   V roce 2005 vydal Ivo Novák (*1930) s Františkem Severou (1924 - 2005) knížku s názvem "Motýli" v nakladatelství Aventinum. V kapitole "Přemnožení motýlů" Ivo Novák uvádí: "Průběh přemnožení od normálu přes kulminaci opět k normálu se označuje jako gradace nebo gradační cyklus a obvykle trvá několik let. Pro gradační cykly jednotlivých druhů je charakteristická určitá periodicita, způsobená jednak schopnostmi druhu orientovat se v daných podmínkách (v posledních letech se často mluví o "strategii" druhů"), jednak stupněm narušení biocenózy. Jsou druhy, které se za žádných okolností nepřemnožují - nemají to v povaze. Jiné druhy mají k přemnožení naopak zvýšené sklony a záleží na tom, co je jim dovoleno. V ideálně vyváženém ekosystému ke gradacím nedochází. Příroda stačí všechny výkyvy zvládnout sama. Čím více je ekosystém od ideálního vyváženého stavu vzdálen, např. nějak narušen, tím jsou gradace častější. Všude, kde člověk hospodaří, je původní příroda narušena a vznikají nová, umělá a nevyvážená společenstva. Pole, zahrady, plantáže, monokultury na poli i v lese by se začaly bez lidské péče ihned vracet do původního stavu, proběhla by tam sukcese. I nepatrné enklávy neporušené přírody, které dnes zbývají, jsou často alespoň nepřímo narušeny: rašeliniště se těží, mokřiny se odvodňují, v horách se pase dobytek, a kam nemůže člověk přímo, tam se donesou zplodiny jeho činnosti - průmyslem znečištěné ovzduší a vody.
   Podívejme se na několika příkladech, kam vedou narušené ekologické vazby, vytvářené v přírodě po celá staletí. Holožíry bekyně mnišky (Lymantria monacha L.) ve smrkových monokulturách střední Evropy byly postrachem lesů na začátku 20. století a donutily lesníky zamyslet se nad způsobem lesního hospodaření. Podobně řádili v borových monokulturách čas od času tmavoskvrnáč borový (Bupalus piniarius L.), bourovec borový (Dendrolimus pini L.) a sosnokaz borový (Panolis flammea D. & Sch.). Obaleč dubový (Tortrix viridana L.) způsobuje pohromy v dubových lesích. Dříve byly jeho cykly přibližně šesti až sedmileté, ale když se začaly používat k likvidaci přemnožených housenek insekticidy, opakují se mnohde přemnožení každý druhý rok. Aplikací jedů se narušily přirozené regulační mechanizmy přírody. V ovocných sadech i v lesích ožírají na jaře listí píďalka podzimní (Operophtera brumata L.), bekyně zlatořitná (Euproctis chrysorrhoea L.) a bourovec prsténčivý (Malacosoma neustria L.). Hrozbou rozvíjejích se pupenů jsou obaleči rodu Hedya Hb., zavíječi rodu Acrobasis Z., makadlovky rodu Recurvaria Hw. nebo molovky rodu Argyrestia Hb. Na plodech jabloní způsobují na celém světě ohromné škody housenky obaleče jablečného (Cydia pomonella L.), na švestkách, meruňkách a broskvích housenky obaleče švestkového (Cydia funebrana Tr.). Na polích jsou časté kalamity osenice polní (Agrotis segetum D. & Sch.), osenice ypsilonové (A. ipsilon Hfn.) a kovolesklece gama (Autographa gamma L.); na horských lukách se občas přemnožuje můra luční (Cerapteryx graminis L.). Úrodu kukuřice ohrožuje na celém světě zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis Hb.). Další druhy motýlů, kteří žijí za normálních okolností skromně v přírodě a nikdo o nich neví, se přemnožují na plantážích třtiny, rýže, bavlny, tabáku a na zeleninových polích. Zvláště příznivé podmínky pro přemnožení jsou ve skladech obilí, semen a potravinářských výrobků. Nezřídka je celá sklizeň obilí zničena housenkami makadlovky obilné (Sitotroga cerealella Oliv.) a mola obilního (Nemapogon granellus L.). Mlýny a pekárny bývají zamořeny zavíječem moučným (Ephestia kuehniella Z.) nebo zavíječem domácím (Pyralis farinalis L.), v domácnostech se to v posledních letech jen hemží zavíječem paprikovým (Plodia interpunctella Hb.), zavlékaným se zbožím z obchodů.
   To je tedy horší stránka ze života motýlů. Těžko však můžeme motýlům něco vyčítat, vždyť se o tuto situaci přičinil sám člověk narušením přírodní rovnováhy".
   V kapitole "Motýli a člověk" Ivo Novák píše: "Ve vztahu k člověku hrají motýli důležitou roli hned v několika směrech. Indiferentní druhy, jichž je většina, obohacují duševní život člověka po stránce kulturní a estetické. Je věcí každého jednotlivce, do jaké míry chce a dokáže těchto nabízených hodnot ku svému prospěchu využít.
   Ponecháme-li stranou již zmíněnou opylovací činnost motýlů, není pro člověka vysloveně užitečných druhů mnoho. Mohli bychom je považovat spíš za druhy užitkové než užitečné. Předně je mezi nimi známý producent hedvábí - bourec morušový (Bombyx mori L.). Bourec morušový je v podstatě druh domestikovaný, který už ve volné přírodě nežije. Pro získání hedvábí se využívá ještě několika druhů nočních motýlů z čeledi bourovcovitých (Lasiocampidae) a martináčovitých (Saturniidae). Tato produkce však není tak rozsáhlá a pochopitelně i hedvábí má jiné vlastnosti, především není tak ušlechtilé.
   Několika monofágních druhů motýlů bylo využito k pokusům o biologický boj proti plevelům. Úspěch byl zaznamenán při použití zavíječe Cactoblastis cactorum Berg proti opunciím, které byly zavlečeny do Austrálie a ohrožovaly tam chov ovcí. V nedávných letech byly do Ameriky introdukovány píďalky rodu Aplocera Stph., které jsou monofágní na třezalce (Hypericum). Tato hezká evropská rostlina se totiž dostala do Ameriky a stala se obtížným plevelem na lukách a pastvinách.
   Mnohé druhy motýlů jsou důležitými objekty nejrůznějších biologických pokusů. Slouží ekologickému, jsou předmětem genetických a fyziologických pokusů, jsou modelem pro hledání nových metod, pokud jde o ochranu rostlin a produktů, i pro objasňování obecných zákonitostí v přírodě.
   Následkem zásahů do přirozených vztahů v ekosystémech se staly z mnohých, dříve indiferentních druhů škůdci. Ochuzení druhového bohatství organismů v kulturní krajině má za následek vznik mnoha neobsazených nik, které pak zaplňují přizpůsobivé (oportunní) druhy motýlů s velkou rozmnožovací schopností. Snadno může dojít k přemnožení hospodářského dosahu. Méně významné druhy se mohou podílet na tzv. komplexním žíru, tj. žíru masy housenek více druhů, kdy součet jejich škodlivosti může být hospodářsky velmi závažný.
   Nebezpečné jsou migrující druhy, které se najednou objeví v kraji, samičky nakladou vajíčka a housenky mohou způsobit značné škody. Také zavlečené druhy motýlů jsou velmi nebezpečné, neboť se dostanou do oblastí, kde nemají přirozené nepřátele a pokud jim vyhovuje podnebí, nic jim nebrání v rozmnožování. Příkladem je přástevník americký (Hyphantria cunea Drury), který se dostal během druhé světové války z Ameriky do Evropy, rychle se rozšířil a rozmnožil a začal zde řádit v ovocných sadech a stromořadích. Opačnou cestou, z Evropy do Ameriky, se dostali bekyně velkohlavá (Lymantria dispar L.), zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis Hb.) a celá řada lesních obalečů; dnes škodí v Americe i v Kanadě v listnatých a v jehličnatých lesích. V posledních letech budí ve střední Evropě pozornost zdecimované jírovce, což má na svědomí nepatrná (v rozpětí křídel 6-8 mm) klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella Deschka & Dimič), která se šíří z jižní Evropy."


Použitá literatura:
[1] Klika J.: Motýlové. Soustavný popis motýlů v středné Evropě, zvláště v Čechách žijících, jakož housenek a pup jejich se zvláštním vzhledem ku škodě, kterou housenky činí, s vytknutím prostředkův, kterými možno škodu tuto zameziti aneb aspoň umírniti; I.L.KOBER, Praha, 1870
[2] Exler K. ml.: Motýlové (Soustavný popis motýlů v zemích koruny české žijících, jakož i housenek a kukel jejich, s připojeným návodem, kdy a kde chytati motýle, sbírati kukly, housenky a vajíčka a kterak upravovati je pro sbírky); I.L.KOBER, Praha, 1898
[3] John J.: Atlas motýlů střední Evropy; I.L.KOBER, Praha, 1900
[4] Joukl H.A.: Motýlové a housenky střední Evropy, se zvláštním zřetelem k motýlům českým; I.L.KOBER, Praha, 1910
[5] Matějková V.: Denní motýli; Vesmír, Praha, 1942
[6] Schwarz R.: Motýli denní 1; Naše příroda v obrazech, svazek VI., Vesmír, Praha, 1948
[7] Tykač J.: Klíč k rozpoznávání motýlů; Melantrich, Praha, 1949
[8] Tykač J. a Komárek J.: Atlas motýlů; Melantrich, Praha, 1949
[9] Tykač J.: Poznávejme motýly; SPN, Praha, 1958
[10] Moucha J., Činčerová E.: Sbíráme motýly; Práce edice Delfín, Praha, 1972
[11] Moucha J., Choc Vl.: Naši denní motýli; Albatros edice OKO, svazek 35, Praha, 1972
[12] Zahradník J., Severa Fr.: Naši motýli; Albatros edice OKO, svazek 73, Praha, 1997
[13] Starý B., Zejbrlík O.: Naši motýli; 1. vydání, Kropáč a Kucharský, Praha, 1943
[14] Novák I., Severa Fr.: Motýli; Aventinum, Praha, 2005



Sepsal: Martin Zelenka
dne: 18.8.2012, aktualizace 16.8.2022