Vladislav Šír
MUDr. Vladislav Šír (24.březen 1830 - 24.duben 1889) byl známý český lékař, přírodovědecký spisovatel,
ornitolog, ryzí vlastenec a komunální politik.
Vladislav Šír se narodil dne 24. března 1830 v Jičíně, kde jeho otec František Šír, známý středoškolský
profesor a spisovatel, působil coby profesor na gymnáziu.
V domě svého otce, poznal Šír záhy nejpřednější členy tehdejší vlastenecké a
spisovatelské společnosti, kteří zajížděli do Jičína především v době prázdnin.
V mládí na něho měl velký vliv libuňský kněz Antonín Marek.
Po absolvování jičínského gymnázia začal Šír v roce 1947 studovat
na universitě Pražské, kde se ho ujal sám Josef Jungmann. V revolučních letech 1848 a 1849 se mladý Šír
zúčastnil veškerého politického a národního ruchu neboť byl členem studentské legie a spolku Slavie.
V roce 1856 získal titul doktora lékařství, v roce 1857
se stal magistrem porodnictví a v roce 1858 doktorem chirurgie. Poté se odebral do svého rodného Jičína,
kde dlouho nejdříve bezplatně a později za malý honorář působil v tamnější nemocnici.
V Jičíně byl veřejně činný. Založil tam sokolskou jednotu, ochotnické divadlo a městskou spořitelnu a postavil
se do jejich čela. Byl rovněž zvolen do obecního zastupitelstva a řadě spolků věnoval knihy.
V letech 1858, 1862 a 1865 zaskakoval v lékařské činnosti již tehdy nemocného majitele lázní Sedmihorky
dr. Šlechtu a získal si svou vlídností a ryzí šlechetnostnou povahou všeobecné obliby lázeňských hostů.
V roce 1858 byl rovněž jmenován ranhojičem při krajském soudu v Jičíně a svědomitě tento úřad zastával
až do roku 1875, kdy se přestěhoval do Prahy, aby změnou povětří zachránil své nemocné dvě děti.
Nicméně jedno jeho dítě zanedlouho stejně zemřelo.
V Praze, tak jako předtím v Jičíně, se horlivě účastnil obecní správy a díky svým praktickým vědomostem ve
zdravotnickém oboru se stal rokz 1877 váženým členem obecních starších a v roce 1880 také členem městské rady.
Kromě lékařství (lékařské práce uveřejňoval většinou v časopisu Českých lékařů)
se Vladislav Šír věnoval studiu českého ptactva, kde vynikl jakožto odborný spisovatel.
Mimo toho se zabýval též studiem motýlů a brouků, lastur bylin, nerostů, zbraní a starožitností.
Řadou lékařských a přírodovědeckých článků přispíval do časopisů: Časopis českých lékařů, Hospodářské noviny,
Krakonoš, Budečská zahrada a almanach Kytice.
Roku 1880 uveřejnil v časopise Odborná pathologie a therapie článek Cizopasníci těla lidského.
Psal rovněž beletrii pro kalendáře a časopisy (Slavie, Zábavné listy apod.)
Od roku 1880 redigoval Listy spolku pro ochranu ptactva. Jeho velké dílo "České ptactvo" však za jeho života
nemohlo být vydáno z finančních důvodů. Vyšlo posmrtně roku 1890 pomocí státní subvence.
Ne vlastní vinou pozbyl Vladislav Šír značné jmění a byl nucen se
spokojit s podřízeným úřednickým místem při městském fysikátě (zdravotní odbor) Pražském.
Zemřeli mu čtyři synové a finanční tíseň ho donutila prodat většinu majetku včetně jeho rozsáhlých sbírek.
Vladislav Šír zemřel po nevyléčitelném ledvinovém onemocnění 24. dubna 1889 v Praze a byl pochován na Olšanech.
Dílo (výběr):
Čerpáno z Wikipedie, otevřené encyklopedie a z dalších zdrojů na Internetu.