Josef Moucha
RNDr. Josef Moucha, CSc. (7. duben 1930 – 9. březen 1972) byl český přírodovědec-entomolog.
Narodil se ve Slaném a zemřel v Praze.
Jednalo se o významného a entomologické veřejnosti známého českého přírodovědce, entomologa – lepidopterologa a dipterologa,
který byl významný zejména jako autor některých publikací a knih o motýlech, které dodnes patří mezi oblíbené a použivané.
Josef Moucha se stal členem Československé společnosti entomologické v roce 1945 a působil jako vedoucí entomologického oddělení
Národního muzea v Praze.
Po ukončení základní školy ve Slaném studoval na reálném gymnáziu v Novém Bydžově, které úspěšně ukončil maturitou v roce 1949.
Později, v letech 1949–1953, navštěvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kterou zakončil závěrečnou
diplomovou prací: „Vliv potravy na vývoj bekyně velkohlavé“. Po ukončení studií na vysoké škole krátce působil jako asistent
u prof. Dr. Júlia Miloše Komárka (1892–1955) na katedře všeobecné zoologie. Následně dne 1. října 1953 nastoupil do Národního
muzea v Praze, kde působil v letech 1953–1956 zpočátku jako vědecký aspirant, později už jako vědecký pracovník.
Od 1. ledna 1971 převzal funkci vedoucího entomologického oddělení Národního muzea v Praze 4 – Kunraticích.
V Národním muzeu byl správcem sbírky motýlů a zaobíral se hlavně taxonomií, zoogeografií a faunistikou motýlů a dvojkřídlých
na území Československé republiky, jakož i palearktické zoogeografické oblasti. Kromě motýlů, kterým věnoval větší část svého
života, se zaobíral i hmyzem z řádu Diptera, hlavně z čeledí Tabanidae, Syrphidae a Asilidae.
Při faunistickém výzkumu území Československa se věnoval hlavně Kováčovským kopcům, oblasti Tatranského národního parku,
Vihorlatu, Rychlebským horám, Kralickému Sněžníku a Krkonoším. V rámci Evropy zpracovával sbírkový materiál z území tehdejší
Jugoslávie, Albánie, Bulharska, Turecka a Afgánistánu. Během mezinárodních exkurzí navštívil v roce 1957 oblast Kavkazu
v tehdejším Sovětském svazu a byl také členem první entomologické expedice do Iránu, které se zúčastnil v roce 1970.
Měl obrovskou zásluhu na popularizaci entomologie u veřejnosti, hlavně mezi mládeží. Známé jsou hlavně jeho populárně–naučné
články a knihy, které vydávala nakladatelství jako Artia, Albatros, Mladé letá, Práce apod.
V době svého života popsal například následující poddruh hmyzu: Pieris bryoniae ssp. vihorlatensis Moucha.
Pro naši entomologii mají význam hlavně jeho práce, jako například: „Sbíráme motýly“, které velmi lehkou a poutavou formou
obeznamují čtenáře s problematikou řádu motýlů (Lepidoptera).
Kromě těchto aktivit se zúčastnil i činnosti v Ústředním muzeologickém kabinetu při Národním muzeu v Praze a byl jedním ze
spoluautorů práce na publikaci: „Soupis entomologických sbírek v československých muzeích“, kterou vydal společně s J. Ujčíkem,
I. Okálim a V. Vargou.
Josef Moucha nešťastně zemřel 9. března 1972 při automobilové nehodě, kterou nazavinil, před Thomayerovou nemocnicí, když cestoval
svým autem z Malešic, kde bydlel, do Kunratic, kde pracoval v Entomologickém oddělení Národního muzea.
Zanechal po sobě syna
Josefa,
který je naším významným fotografem a publicistou.
Hlavní část jeho sbírky hmyzu je uložena v Entomologickém oddělení Národního muzea v Praze, pouze její menší část je uložena
ve Slovenském národním muzeu v Bratislavě.
Dílo:
Čerpáno z Wikipedie, otevřené encyklopedie a z dalších zdrojů na Internetu.