Franz Anton Nickerl či česky František Antonín Nickerl (4. prosinec 1813 - 4. únor 1871) byl pražský, evropsky proslulý
lepidopterolog, lékař a profesor zoologie německého původu.
Rodina Franze Antona Nickerla bydlela v dolní části Koňského trhu
(dnešní Václavské náměstí č. 779/16)
ve vlastním dvoupatrovém domě,
který nechal v roce 1825 postavit obchodník Anton (Antonín) Josef Nickerl, otec F.A. Nickerla pocházející ze západočeské Toužimi, na zakoupeném pozemku.
Postupně se tento dům zaplňoval sbírkami přírodnin, které obstarávali nejen F.A. Nickerl, ale i jeho syn Ottokar Nickerl (1838 -1920)
a i vnuk Ottokar Nickerl jun. (1873 - 1904). Tento dům a jeho zařízení byly po smrti Ottokara Nickerla, dle jeho poslední vůle, prodány
a výtěžek z tohoto prodeje spolu s přírodovědnými sbírkami připadl tehdejšímu Museu království Českého (dnešní Národní muzeum v Praze).
Franz Anton studoval filozofii a medicínu na pražské univerzitě.
Již od mládí se zajímal o hmyz a podnikal za ním výlety do pražského okolí, především do Prokopského či Břežanského údolí,
ale hmyz rovněž sbíral i v blízkém Českém krasu, na Křivoklátsku (Nižborsko, Zbirožsko) a na mnoha dalších místech (Krkonoše, Polabí, jižní Čechy atd.).
Cestoval také do zahraničí, především pak do centrálních a východních Alp (tehdejší Korutany a Kraňsko), kde publikoval také několik faunistických prací.
Brzy se vypracoval a záhy byl roku 1845 Christianem Friedrichem Freyerem (1794 - 1885) na jeho počest nazván jeden noční motýl
z čeledi Noctuidae Luperina nickerlii (Freyer, 1845), kterého Franz Anton osobně objevil v pražské Stromovce v roce 1838.
Jeho zásluhou byly publikovány, ještě během svých studií (1837), první soupisy motýlů Čech ("Böhmens Tagfalter" - "Denní motýli Čech"),
které později rozšířil o další čeledi. Studoval a sbíral hmyz i na různých místech Evropy a svoje práce publikoval
v mnoha časopisech, jako například v časopisu Lotos, který vydával německý přírodovědný spolek "Deutscher Naturwissenschaftlicher-Medizinischer
Verein für Böhmen 'Lotos' " založený v Praze německou a českou komunitou vědců v roce 1848.
V roce 1842 se stal asistentem zoologie a mineralogie na pražské univerzitě a na technice ve Štýrském Hradci (Grazu) v Rakousku.
O deset let později (1852) zde byl jmenován řádným profesorem, ale na toto místo nenastoupil. V roce 1854 se stal
profesorem přírodních věd a technického zbožíznalství na Polytechnice v Praze, kde působil až do roku 1869.
Zároveň spravoval přírodovědné sbírky Pražského muzea a na jeho návrh se od roku 1849 přiřadily k latinským názvům hmyzu i české popisky.
Byl členem celé řady významných entomologických společností Evropy.
Profesor Nickerl se též věnoval způsobu chovu bource morušového (Bombyx mori) a zasloužil se o propagaci hedvábnictví v Čechách.
Celkem popsal či pojmenoval 12 taxonů (1 rod a 11 druhů), z nichž 9 taxonů druhové úrovně je v současné době stále platných.
Traduje se, že Franz Anton také nalezl a popsal dodnes jediného popsaného denního motýla z Čech, hnědáska černýšového (Melitaea aurelia).
Ve skutečnosti se jedná o taxon, původně nesoucí jméno Melitaea parthenie Borkh. popsaný
Moritzem Balthasarem Borkhausenem (1760 - 1806) z okolí Norimberku v Bavorsku (Erlangen) v roce 1788.
Od roku 1857 zaměřil svou pozornost výhradně na studium skupiny čeledí "Microlepidoptera", jimž se intenzívně věnoval až do své předčasné smrti v roce 1871
(způsobené plicní chorobou). Ke konci svého života pak objevil pět nových mikrolepidopter.
Nickerlovy sbírky motýlů a brouků po jeho smrti převzal jeho syn Ottokar (Otakar) Nickerl (1838 - 1920), též
významný botanik a entomolog, který je během svého života nesmírně rozšířil a v roce 1920 odkázal předchůdci dnešního Národního muzea v Praze.
Po Franzi Antonu Nickerlovi je pojmenována i jedna ulice na Točné v Praze 4, ikdyž v poněkud zkomoleném tvaru "Nickerleho"
místo "Nickerlova".
Na skále nad Břežanským údolím se nalézá jeho
pamětní deska
s již nečitelným letopočtem a s nápisem "IN MEMORIAM F.A.NICKERL". Tuto pamětní desku sem umístila tehdejší entomologická společnost a v současné době
je tato deska ve velmi neutěšeném stavu. Dnes je místo nad touto pamětní deskou jednou ze zastávek naučné Keltské stezky.
Franz Anton Nickerl má v zoologii zkratku Nickerl.
Rodinný hrob
rodiny Nickerlů se nalézá na Olšanských hřbitovech v Praze.
Busta
Františka Antonína Nickerla byla umístěna ve veřejnosti nepřístupném zámečku v Praze - Kunraticích v Entomologickém oddělení Národního muzea v Praze.
Kde je nyní vystavena, není mi známo.
Dílo (výběr):
Texty převzaty z Wikipedie, otevřené encyklopedie, ostatních zdrojů na Internetu a z materiálů Jana Lišky.