Obecné principy binominální nomenklatury:
- taxony mají latinská jména bez diakritických znamének
- jména nemusí odpovídat vlastnostem organizmů
- jméno rodu se uvádí v 1. pádu jednotného čísla
- jméno vyššího taxonu se uvádí v 1. pádu množného čísla
- jméno druhu je dvouslovné (binomické), skládající se ze jména rodového a jména druhového (např. Argynnis paphia)
- jméno poddruhu je trojslovné (trinominální), skládající se ze jména rodového, jména druhového a jména poddruhového (např. Argynnis paphia geisha)
Princip priority:
- platné jméno taxonu je vždy nejstarší uveřejněné jméno taxonu (např. Argynnis paphia (Linnaeus, 1758))
- mladší jména taxonu jsou synonyma (např. immaculata Bellier, 1862)
Princip homonymie:
- pro různé taxony nesmí existovat stejná jména (v rámci mezinárodních nomenklatorických pravidel)
Princip názvových typů:
- každý druh, rod a čeleď mají svůj nomenklatorický závazný exemplář - typ (typová série, kultura), což je typový druh či rod uložený ve vědecké sbírce
Náležitosti každého taxonu:
- dvouslovné (binomické) jméno taxonu, skládající se ze jména rodového a jména druhového
- popis (diagnoza) taxonu, což je soubor latinsky popsaných určujících znaků každého nového taxonu
- taxon může obsahovat i podrobný popis (description) v latině či jiném jazyku (angličtina apod.)
Citace taxonů:
- název druhu je uveden kurzivou a za názvem je připojen autor popisu druhu a rok popisu druhu (např. Carcharodus orientalis Reverdin, 1913)
- pokud byl druh již dříve zahrnutý do jiného rodu, uvádí se jméno autora popisu druhu v závorce (např. Nymphalis antiopa (Linnaeus, 1758))
- názvy rodů se zapisují bez závorek (např. Nymphalis Kluk, 1780)
- jména autorů popisu druhu se uvádějí ve zkratkách, které mohou být rozdílné v botanice a v zoologii či v dalších botanických vědních oborech (např. Carl Linné má v botanice zkratku L. a v zoologii zkratku Linnaeus)
Popis nového druhu:
- se značí červeně (na štítky u hmyzu)
- obsahuje popis typové lokality
- je publikován v odborném mezinárodním časopisu
- při nálezu nového druhu je potřeba tento nový druh určit (determinovat), buď osobně, nebo za pomocí ostatních odborníků (popis nového druhu nemusí provádět osoba, která jej objeví)
- dále je třeba vytvořit název nového druhu, popsat ho (kratší diagnoza v latině či jiném světovém jazyku - stačí 1 odstavec) a případně doplnit podrobný popis (description v latině či jiném světovém jazyku - vícestránkový)
- následuje vytvoření typové série:
- holotyp je exemplář, podle něhož byl popis proveden; pokud byl popis vytvořen podle více exemplářů, nazývají se tyto jedinci syntypy
- lektotyp je exemplář ze syntypové série, který je dodatečně uložen jako typový exemplář (nemusí se ukládat všechny syntypy)
- alotyp je exemplář pro dodatečný popis druhu opačného pohlaví
- neotyp je nový typový exemplář toho samého druhu (rodu, čeledi), který se nedochoval (např. popsaný již v 18. století)
- paratyp je ostatní exemplář z typové série, z níž byl uložen holotyp nebo lektotyp
Taxon:
- je jednotka systematické hierarchické klasifikace organizmů
- je umělá jednotka vytvořená člověkem popisující charakteristické znaky (většinou morfologické či v současnosti molekulární) organizmu, například čeleď denních motýlů: babočkovití
Kategorie taxonů:
- základní - každý organizmus musí být zařazen do základních kategorií taxonů: druh (species), rod (genus), čeleď (familia), řád (ordo), třída (clasis), v zoologii kmen (phyllum) / v botanice oddělení (divisio), říše (regnum)
- doplňkové se odvozují od základních kategorií a mají vždy pevné místo v hierarchii: podčeleď, nadřád ...
- dodatečné nejsou odvozené od žádné základní kategorie a jejich místo v hierarchii může, ale nemusí být přesně stanoveno: tribus, kohorta ...
- Příklad babočky bílé c: říše (regnum) Animalia
podříše (subregnum) Eumetazoa
kmen (phyllum) Arthropoda
podkmen (subphyllum) Hexapoda
třída (clasis) Insecta
řád (ordo) Lepidoptera
nadčeleď (superfamilia) Papilionoidea
čeleď (familia) Nymphalidae
podčeleď (subfamilia) Nymphalinae
tribus Nymphalini
rod (genus) Polygonia
druh (druh) c-album
Nižší taxonomické úrovně v entomologii:
- poddruh (subspecies) je soubor populací více nebo méně zřetelně odlišných od populací jiného poddruhu téhož druhu, ale se společnými druhovými charakteristickými znaky,
stejným karyotypem (souborem všech chromozónů v jádře buňky), a proto schopných fertilního (plodného) křížení s jedinci jiných poddruhů téhož druhu,
pokud však neexistuje genetická, ekologická či sezonní bariéra; např. babočka síťkovaná: Araschnia levana sachalinensis Shirozu, 1952 je poddruhem
babočky síťkované Araschnia levana (Linnaeus, 1758), která se po popisu jejího poddruhu stává autonymem ("pravým jménem") a zapisuje se nyní jako
Araschnia levana levana (Linnaeus, 1758)
- varieta je ekologicky či geograficky vyvolaná odchylka v rámci druhu nebo poddruhu, kterou považujeme za potenciální poddruh (označuje se jako var.)
- forma se již v moderní taxonomii nepoužívá, jde o jedince odlišného jedním nebo několika málo znaky, bez vazby na určité stanoviště či geografické území (nejčastěji se jedná o odlišnost ve vzrůstu nebo vybarvení),
např. Araschnia levana levana f. prorsa (letní forma) je ve zbarvení tmavší než jarní forma téže babočky
Převzato a zpracováno (2.6.2010) z pramenů na Internetu.
Aktualizováno: 15.6.2022