Jakob Sterneck
JUDr. Jakob Maria Alfred Daublebsky von Sterneck (29. září 1868 – 15. leden 1941) byl pražský rodák německé národnosti, okresní hejtman trutnovský a karlovarský,
známý botanik a lepidopterolog. Členem České společnosti entomologické byl od roku 1913.
Jakob Sterneck pocházel z rodiny pražského velkoobchodníka Alfreda Sternecka - Daublebského*. Od mládí měl velmi vřelý vztah k přírodě a později
jako středoškolský student si nejvíce oblíbil studium přírodních věd. Když se jeho zájem vyhranil, měl v úmyslu zvolit si obor přírodních věd
i za své životní poslání. Na naléhání otce však po ukončení středoškolských studií své rozhodnutí změnil a věnoval se studiu práv.
Po získání doktorátu v roce 1892 vstoupil do správní státní služby, kde pracoval v různých úředních funkcích.
25.9.1893 se oženil s chotí Hermínou, rozenou Klímovou (narozenou 13.4.1872 v Brně) a pak působil jako okresní komisař v Chebu a poté byl
správním úředníkem v Děčíně, kde se 15.10.1896 narodil jeho syn Alfréd. Po přeložení do Prahy zastával až do roku 1915 místo c.k. místodržitelského
tajemníka a v letech 1916 - 1918 působil jako c.k. okresní hejtman v Trutnově. V roce 1919 nastoupil jako okresní hejtman do Karlových Varů
a v roce 1923 zde byl jmenován správním radou. Tuto funkci v lázeňském městě vykonával až do roku 1932. Své úřední povinnosti plnil vzorně a
vynikal ve svém jednání nestranností, citem a velkým osobním taktem. V roce 1933 zanechal zaměstnání a v 65 letech věku odešel do výslužby.
Potom až do konce svého života žil a bydlel v Karlových Varech - Drahovicích ve vile Löffler.
V mládí získaná láska k přírodě jej neopustila ani při výkonu jeho povolání státního úředníka. Nejprve se zajímal o studium botaniky a z tohoto
oboru napsal 14 původních botanických prací. Nejvíce se věnoval studiu rodu kokrhel - Rhinanthus L. V roce 1901 shrnul své poznatky o tomto
rostlinném rodu do spisu "Monografie der Gattung Alectorolophus". Rostliny sbíral v pražském okolí, v okolí Chebu, Trutnova a v Krkonoších.
Založil velký herbář obsahující přes 25000 druhů rostlin, který je uložen v dokladové sbírce katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Karlovy
univerzity v Praze.
Zájem o botaniku nebyl však Sterneckovou trvalou a hlavní celoživotní přírodovědnou zálibou. Zvítězilo u něho nadšení pro entomologii,
především láska k motýlům a tomuto oboru se pak od roku 1904 výhradně věnoval až do konce svého života. Jako aktivní člen České společnosti
entomologické v roce 1916 spolu s jinými entomology doplnil ze svých přebytků chybějící druhy v lepidopterologické sbírce Dr. Karla Preise (1846 - 1916),
kterou odkazem získala ČSE do svého fondu entomologických sbírek. Od rou 1906 až do svého odchodu na odpočinek také velmi obětavě a nezištně
pomáhal zoologickému oddělení Národního muzea v Praze. Zasloužil se zde především o systematické srovnání rozsáhlých muzejních sběrů
palearktických Lepidopter. Počátkem třicátých let se jako znalec a odborník podílel na posouzení a finančním ohodnocení rozsáhlé lepidopterologické
sbírky po zesnulém MUDr. Richardu von Steinovi z Chodova u Karlových Varů před jejím prodejem do zahraničí.
Sběry motýlů a faunistický průzkum prováděl v okolí Prahy, na Chebsku a Trutnovsku, v Krkonoších, v Českém lese, na Šumavě, v Českém Středohoří
a nejvíce na Karlovarsku. JUDr. Jakob Sterneck se svým velikým zájmem, hlubokým studiem a aktivní sběratelskou činností záhy stal předním
odborníkem v oboru lepidopterologie a od roku 1909 začal publikovat významné vědecké příspěvky. Jeho prvou prací byla studie o motýlech Chebska
pod názvem "Verzeichnis der Macrolepidopteren des Egerlandes" a druhá práce pojednávala o motýlech pražského okolí "Ein Beitrag zur Schmetterlingsfauna
Prags". Své práce uveřejňoval většinou v německých a rakouských entomologických časopisech, ale některé v Časopisu České společnosti entomologické,
např.: "Nová aberace píďalky Acidalia marginepunctata Goze" (12/1915), "Žluté vřetenušky české" (13/1916), "Palimpsestis or ab. albingensis
Warnecke zdomácnělá v Čechách" (31/1934), "České druhy rodu Toxocampa Guén.-Lep." (34/1937).
Pro českou entomologii byla Sterneckova činnost velmi významná také tím, že zpracoval a vlastním nákladem vydal obsažné faunistické dílo o českých
motýlech ve dvou svazcích pod názvem "Prodromus der Smetterlingsfauna Böhmens". 1. díl Macrolepidoptera, 1929 Karlsbad a 2. díl (spolu s dr. Friedrichem Zimmermannem)
Microlepidoptera, 1933 Karlsbad. Ke zpracování tohoto díla se řadu let pilně a svědomitě připravoval a koncipoval je s velkým vědeckým přehledem.
Vedle bohatých materiálů své vlastní rozsáhlé sbírky, použil i dokladový materiál velké řady různých českých a německých sběratelů motýlů.
Prohlédl a odbornou revizí zkontroloval více než 100 lepidopterologických sbírek z Čech a prostudoval přes 500 literárních pramenů o českých motýlech.
Význam "Prodromu" spočívá dodnes v jeho pečlivosti, velkém vědeckém přehledu a důkladném zachycení stavu fauny motýlů té doby na území Čech.
Zvláštní chvály si zaslouží Sterneckovo zásadní přehodnocení pochybných a nejistých údajů o výskytu a rozšíření a revize určení kritických druhů.
"Prodromus**" vyšel německy vlastním nákladem Sterneckovým s podporou pražského Ministerstva školství a národní osvěty (Ministerium für Schulwesen
und Volksaufklärung) a zároveň i s postoupením práva Československé společnosti entomologické na pořízení českého překladu. Zmíněná společnost
tohoto práva ovšem nikdy nevyužila, pravděpodobně proto, že to tehdy nebylo nezbytně nutné.
Zcela samostatným úsekem Sterneckovy vědecké činnosti byly jeho obsáhlé práce o palearktických píďalkách (Geometridae), jejichž podkladem byly bohaté
sběry německého cestovatele Waltera Stötznera (1882 - 1965) z východní Asie. Těmito studiemi se Sterneck zařadil též mezi evropské významné lepidopterology.
Sterneckova lepidopterologická sbírka obsahovala v roce 1929 asi 5800 druhů a forem palearktických motýlů ve více než 22000 exemplářích a do konce
jeho života byla ještě dále rozšiřována. Po Sterneckově smrti v roce 1941 převzalo jeho sbírku Přírodovědecké muzeum ve Vídni.
Dílo (výběr):
*Rod se vlastně původně psal "Doudlebský" nebo "Daudlebský". Teprve po jedné písařské chybě v nobilitačním diplomu z roku 1620 bylo postupně přijato psaní "Daublebský".
**Latinský výraz "Prodromus" si Sterneck přenesl z botaniky do entomologie a znamená něco jako německé "Vorbote" (zvěstovatel, předchůdce).
Převzato z Wikipedie, otevřené encyklopedie, z časopisu Klapalekiana č. 29 z roku 1993 (Zdeněk Koleška) a z webu www.kohoutikriz.org.