Giovanni Antonio Scopoli

Giovanni Antonio Scopoli (?) Giovanni Antonio Scopoli (3. červen 1723 - 8. květen 1788) byl italsko-rakouský lékař, univerzitní profesor, geolog, chemik a významný přírodovědec (botanik a entomolog - lepidopterolog). Scopoli se narodil v Cavalese (jižní Tyrolsko) jako syn právníka (Francesco Antonio Scopoli). Po skončení základního soukromého vzdělání navštěvoval střední školu v italském Tridentu a později přešel na gymnazium v německém Halle. Po střední škole studoval na univerzitách v Tridentu a později vystudoval medicínu na univerzitě v rakouském Innsbruku, kde získal lékařský diplom v roce 1743.

Lékařskou praxi provozoval v Cavalese, v Tridentu a v Benátkách. Hodně svého času strávil sbíráním rostlin a hmyzu ve své domovině - Tyrolských Alpách. Dva roky pracoval jako osobní tajemník hraběte Seckana.

Později Scopoli působil jako báňský lékař a profesor chemie a hutnictví na báňské škole ve slovinské Idrii. Zde byl také jmenován lékařem rtuťových dolů (dolovala se zde ruda cinabarit - rumělka), v kterých strávil téměř šestnáct let (1754 - 1769) v neustálem konfliktu se svým nadřízeným, který mu vyčítal, že příliš mnoho času tráví svými vědeckými výzkumy. V roce 1761 publikoval dílo "De Hydroargyro Idriensi Tentamina" o příznacích otravy rtutí mezi horníky. Svůj čas věnoval studiu místní přírodní historie a entomologii. Roku 1769 byl Scopoli jmenován profesorem chemie, mineralogie a hutnictví na Báňské akademii v Banské Štiavnici. Přednášel lesnickou botaniku a zoologii a prováděl botanický, geologický a faunistický výzkum převážně na území středního Slovenska. Naplno zde rozvinul své všestranné schopnosti a hlavně entomologii. Všechny své přednášené předměty na akademii povznesl na vysokou úroveň. Jakožto vědec světově uznávaný si dopisoval s ruským vědcem Lomonosovem. Své vědecké práce psal jak latinsky, tak německy. Celkem sepsal 22 vědeckých pojednání. V roce 1772 v Banské Štiavnici vydal významné, latinsky psané, dílo "Základy systematické a praktické mineralogie", které bylo přeloženo i do němčiny. V pojednání "Rok přírody" popsal faunu a flóru v okolí Banské Štiavnice a to již podle systému binominální nomenklatury švédského přírodovědce Carla Linného (1707 - 1778) s kterým byl v osobním spojení. Scopolovy přednášky, spisy a nákresy se postupně dostaly až do Švédska, Dánska, Saska a Ruska.
V roce 1777 přešel na univerzitu v Pavii a v Pavii také v roce 1788 zemřel. Na jeho počest byl jeho jménem pojmenován alkaloid Skopolamin (Scopolamin).

Scopoli je dnes považován za významného entomologa. Během svého pobytu ve Slovinsku (Idrija) napsal svou velmi známou a významnou entomologickou práci "Entomologica Carniolica" ("Krajinská entomologie"). Kromě entomologie se Scopoli věnoval i sběru rostlin a přírodnin. Během svého života popsal řadu rodů, druhů a poddruhů hmyzu, jako například: Ascalaphus (= Libelloides) macaronius Scopoli, 1763, Bombus argillaceus Scopoli, 1763, Phlebotomus papatasi Scopoli, 1786, Thalera fimbrialis Scopoli, 1763, Catocala fulminea Scopoli, 1763, Anthaxia hungarica Scopoli, 1772, Zygaena carniolica Scopoli, 1763 a další. Z rodů hmyzu popsal například motýlí rod Battus (Scopoli, 1777).
Na jeho počest bylo vícero druhů a poddruhů hmyzu pojmenováno jeho jménem, například: Cerambyx scopoli (Fuessly, 1775) či Dorcadion scopoli (Herbst, 1784).
Scopoliho sbírka hmyzu byla ovšem s největší pravděpodobností kolem roku 1766 při ztroskotání lodě zničena.

Giovanni Antonio Scopoli má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Scop. a v zoologii zkratku Scopoli.

Dílo (výběr):
Entomologica Carniolica (1963)



Převzato z Wikipedie, otevřené encyklopedie a z dalších zdrojů.