Johann Nepomuk Cosmas Michael Denis (27. září 1729 - 29. září 1800) byl rakouský básník, entomolog, polyhistorik a kněz.
Narodil se v Schärdingu (na řece Inn) v tehdejším Bavorsku a nynějším severním Rakousku, avšak v pěti letech se se svým
otcem přestěhoval do Heidenburgu u Vilshofenu v Bavorsku. V deseti letech Denis opustil otcovský dům a odešel studovat
na gymnáziu v Pasově, kde vyučovali jezuité. Zde si začal kupovat knihy a především ho zajímala poezie z oblasti celé
tehdejší německé říše. Po skončení gymnaziálních studií vstoupil do jezuitského řádu. Jako novic odešel do jezuitského
noviciátu ve Vídni. Po složení zkoušek a řeholních slibů se věnoval čtyři roky studiu teologie. Měl velké jazykové nadání
a tak během studia teologie zdokonaloval své jazykové znalosti biblických orientálních jazyků (hebrejština, chaldejština)
a moderních jazyků (italština a angličtina). Zvládal velmi dobře i latinu.
Po studiu základní teologie začal Denis vyučovat na gymnáziích. Pro své žáky psal četné básně a skládal i divadelní hry.
Některá jeho zpracování antických námětů v té době značně proslula.
Po skončení vyšších teologických studií ve Štýrském Hradci roku 1756 se stal kazatelem. Nejdříve působil v Judenburgu
a později v Bratislavě (1756-1757).
V roce 1759 se stal prefektem šlechtické Tereziánské akademie (založené v roce 1745 panovnicí Marií Terezií) ve Vídni,
kde si ještě více prohloubil své záliby v epistolografii a bibliografii. Na akademii Denis působil 12 let a kromě
prefektury na počátku svého zdejšího působení se věnoval výuce řečnictví. Ve volném čase se zabýval skládáním a
překládáním básní, které zařazoval do svých nových sbírek "Verše Ossianse" a "Písně ze Sinedu", které obsahovaly
především bardskou lyriku. Sám Denis se nazýval "Sined bardem", přičemž Sined byl anagram jeho jména.
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl nucen s ostatními exjezuity Tereziánskou akademii
opustit, což vedlo k jeho celkové zatrpklosti. Našel si však místo jako knihovník a kustod v Galleriovské knihovně
Tereziánské akademie, kde se velmi intenzívně věnoval nejen bibliografii, ale také literární historii a dějinami
knihtisku. V tomto období důkladného sběru materiálu a pečlivé přípravy sepsal několik pozoruhodných děl o knihovědě:
"Einleitung in die Bücherkunde (1. vydání Vídeň 1777, první díl a o rok později Vídeň 1778 také druhý díl),
"Merkwürdigten der Wiener öffentlichen Gallerischen Bibliotheken" (Vídeň 1780) a "Wiens Buchdruckergeschichte" (Vídeň 1782).
Mimo jiné, také ještě v této době občas ještě vyučoval na šlechtické Savojské akademii ve Vídni.
V roce 1784 zrušil císař Josef II. Tereziánskou akademii a její knihovnu věnoval univerzitě v Lemberku a Michael
Denis byl jmenován třetím kustodem císařské dvorské knihovny ve Vídni. V roce 1791 byl Denis jmenován prvním kustodem
císařské dvorské knihovny ve Vídni a zároveň mu byl udělen titul dvorního rady. Ten používal Denis až do své smrti
v roce 1800 ve Vídni.
Z hlediska lepidopterologického spočívá význam Michaela Denise ve spolupráci s jeho učitelským kolegou na Tereziánském
gymnáziu ve Vídni
Ignazem Schiffermüllerem (1727 - 1806),
světoznámým entomologem, se kterým společně vydal první katalog motýlů
nalezených v okolí Vídně z roku 1775 ("Systematisches Verzeichniß der Schmetterlinge der Wienergegend herausgegeben
von einigen Lehrern am k. k. Theresianum"). Sbírka motýlů Michaela Denise se po jeho smrti nacházela v Kaiserlichen Hof–Naturalienkabinett
(dnes Das Naturhistorische Museum) ve Vídni, kde byla v revolučním roku 1848 společně se Schiffermüllerovou sbírkou úplně zničena požárem.
Johann Nepomuk Cosmas Michael Denis má v zoologii zkratku Denis.
Dílo:
Čerpáno z Wikipedie, otevřené encyklopedie,
z práce Václava Bartůška "Nad dílem rakouského osvíceneckého knihovníka a bibliografa Michaela Denise ..."
a z dalších zdrojů na Internetu.